Z autobusáku jsme se tedy kolem sedmé ráno vydali dále do centra Granady najít nějaké šikovné místo na spaní, trošku se prospali a zopakovali bojovku "najdi místo pro uložení batohů". Zkusili jsme asi 4 hotely, ee, nic. Naštěstí [afortunadamente] crysman má milé kamarády, jako třeba *El, která zase má jiné milé kamarády, z nichž někteří jsou shodou okolností dlouhodobě v Granadě. Na druhou stranu, ve Španělsku není záhodno mladým českým studentům volat před pravým polednem, tedy se vydáváme směrem nahoru. Proč? No přece ... ten výhled :) !?
K našemu milému překvapení objevujeme skutečnost, že Granada je městem graffiti - jako skutečného umění, ne jen ledajakých čmáranic.
...
Po poledni [por la tarde] voláme jakémus' Štěpánovi (pamatujete? ... kamarádi kamarádů :) Ten to bere, hovoříme, a záhy se sáčkujeme k nim do bytu (tímto ještě jednou vyjadřujeme velké díky). Seznamujeme se, domlouváme se, že večer společně vyrazíme, a odcházíme do města - směr Alhambra, což je slavný arabský palác, údajně nejnavštěvovanější místo Andalusie (možná celého Španělska, už zase nevím - nezapamatoval jsem si to ani minule, když jsem tu byl na erasmu :)
Z Alhambry jsme se rozhodli jít zpět jinou cestou, nějakou netradiční - což se nám podařilo na výbornou. Z asfaltek a dlaždic jsme velmi záhy sešli na cesty písčité, které se posléze změnily na cestičky písčito-kamenité a dosti strmé. Krása. Hlavně v sandálech :)
Večer se šlo na tapas a něco k pití. V Granadě podávají supertapas. Zatímco v České republice chodí lidi na piwo (standardně 0.5L), ke kterému si dají nějaký ten malý čips, v Granadě ke každému piwu (standardně cca 0.3L) dostanete tapu jak botu :) Večer jsme zakončili krásným posezením na místě zvaném Mirador de San Nicolas, odkud se kouká na osvětlenou Alhambru, popíjí vínko, hraje flamenco ...
Mno, du vařit večeři :) pokračování příště!
fotky jako obvykle v mých albech na PicasaWebu
K našemu milému překvapení objevujeme skutečnost, že Granada je městem graffiti - jako skutečného umění, ne jen ledajakých čmáranic.
...Po poledni [por la tarde] voláme jakémus' Štěpánovi (pamatujete? ... kamarádi kamarádů :) Ten to bere, hovoříme, a záhy se sáčkujeme k nim do bytu (tímto ještě jednou vyjadřujeme velké díky). Seznamujeme se, domlouváme se, že večer společně vyrazíme, a odcházíme do města - směr Alhambra, což je slavný arabský palác, údajně nejnavštěvovanější místo Andalusie (možná celého Španělska, už zase nevím - nezapamatoval jsem si to ani minule, když jsem tu byl na erasmu :)
Z Alhambry jsme se rozhodli jít zpět jinou cestou, nějakou netradiční - což se nám podařilo na výbornou. Z asfaltek a dlaždic jsme velmi záhy sešli na cesty písčité, které se posléze změnily na cestičky písčito-kamenité a dosti strmé. Krása. Hlavně v sandálech :)
Večer se šlo na tapas a něco k pití. V Granadě podávají supertapas. Zatímco v České republice chodí lidi na piwo (standardně 0.5L), ke kterému si dají nějaký ten malý čips, v Granadě ke každému piwu (standardně cca 0.3L) dostanete tapu jak botu :) Večer jsme zakončili krásným posezením na místě zvaném Mirador de San Nicolas, odkud se kouká na osvětlenou Alhambru, popíjí vínko, hraje flamenco ...
Mno, du vařit večeři :) pokračování příště!
fotky jako obvykle v mých albech na PicasaWebu
