Jak na problémy s lupy aneb (překvapivě?) zachráněn ekologicky šetrnou kosmetikou

Již několik let mám problémy s lupy, resp. odlupující se kůží na hlavě pod vlasy. Problémy někdy ustoupí, někdy jsou naopak výrazné - a nejde jen o estetický problém. Někdy hlava opravdu hodně svědí a kouše, zatímco jiné životní období nemám problém skoro vůbec. Zkusil jsem postupně už všechno možné:

• kdysi klasickou komerční kosmetiku (Nivea apod.)
• speciální sulfidový (sulfátový?) šampóny z lékárny (z Německa)
• na neformální doporučení lékařky podivnou alkoholoidní vodičku Alpicort - také z lékárny (už bych si takovou chemii na hlavu nedal)
• konopný set od firmy TopVet (šampón a kondicionér)

šampuk Soak and Float
zdroj: www.lushcz.cz

Nejlépe mi zabral posledně jmenovaný, ale stále to nebylo ono. Jednoho dne mi přítelkyně přinesla na otestování šampuk "Soak and Float" [1] od kosmetiky LUSH, což je naprosto skvělá společnost, neboť LUSH kosmetika mj.:

• je ručně vyráběna
• je ekologicky šetrná (včetně úspory obalů)
• je 100% vegetariánská
• není testována na zvířatech [2]
• používá žádné či minimum konzervantů
• mnoho výrobků je čistě přírodních
• ... [3]

Tento šampuk výrobce na svém webu uvádí větou "Účinný šampon proti lupům, který voní tak trochu jako asfalt" - no, k tomu asi nemám co dodat. Puk opravdu smrdí, a opravdu funguje - což je daleko lepší varianta než "voní a nefunguje", do které v mém případě spadly všechny výše jmenované i nejmenované pokusy. Problémy se svěděním a lupy po použití šampuku (který k mému překvapení i dostatečně pění) zmizely hned po prvním použití. Jak vidno z komentářů k výrobku, rychlý konec lupům není nic neobvyklého.

Neříkám tu, že není nic lepšího než tento šampuk, jen jsem chtěl veřejně vyjádřit svou spokojenost s ním, a radost z toho, že jsem po letech marných pokusů konečně objevil něco, co na lupy funguje - a navíc je to "eko" - geniální kombinace! Prozatím jsem ho použil jen celkem asi 6×, ale už teď jsem velmi spokojen.

I nadále, nicméně, tuším, že můj problém s lupy pravděpodobně bude psychosomatického charakteru - ale ještě se mi to bohužel nepodařilo rozklíčovat. Nějaké tipy už mám, ale celkový kruh příčina ↔ důsledek se mi rozkrýt nepodařilo, takže jsem moc rád, že jsem se po cestách osudů dostal k tomuto skvělému šampuku. Sbohem, lupy! ;)

související články:
Utrpení zvířat (prý) není racionálním důvodem k tomu, abychom něco dělali s klecovými chovy...

odkazy:
[1] http://www.lushcz.cz/e-shop/produkt/20376-soak-and-float.html?katID=49
[2] http://www.lushcz.cz/lush-proti-testovani-na-zviratech/
[3] http://www.lushcz.cz/8-nejcastejsi-otazky/6-je-lush-prirodni-kosmetika.html

Úsporné žárovky - tak tedy ano, či ne?! Komplexní srovnání a hodnocení...

Protože jsem v této otázce neměl již delší dobu jasno, rozhodl jsem se problém nastudovat. Přivedlo mě k tomu hned několik věcí:

1. citelný nárůst debat o tomto tématu jak ve veřejném sektoru, tak "u piva"
2. nedávno spuštěná regulace EU a dalších států vedoucí k potlačování klasických žárovek
3. rozporuplnost, nejasnosti a kontroverze s tématem spojené
4. a samozřejmě mé enviromentálně-ekologické zájmy :)
   

v.1.1, 2010-04-21

Toto je druhé, aktualizované vydání článku ze 14.4.2010. K aktualizaci mě vedly komentáře (nejen pod článkem) čtenářů tohoto příspěvku. Jednak bylo třeba doplnit některé body, jednak článek místy přepsat, aby nepůsobil zaujatě, což na některých místech působil, a někde dokonce i byl - taková místa byla upravena. Též byly doplněny některé zdroje informací. Asi Vás tak nepřekvapí, že hodnocení se razantně změnilo, přestože můj osobní názor téměř vůbec.

Starší verze jsou archivovány na WebCite zde:

• v.1.0., 2010-04-14

Celý balíček použitých zdrojů a verze článku v pdf k dispozici zde: usporne_zarovky_tak_tedy_ano_ci_ne-crysman-2010.zip
 

Zjednodušeně se jedná o klasický dvoutáborový spor, kde tábor A říká, že úsporné žárovky (resp. správněji kompaktní úsporné zářivky - CFL (dále jen úsporky)) jsou zlé, a tábor B, že jsou zlé klasické žárovky. My, jakožto většinou do vědy nepříliš hluboce zasvěcení pozorovatelé, si pak máme vybrat, ke kterému to táboru se přidáme.
Poznámka: Barvy táborů byly zvoleny tak, aby odpovídaly použitým grafům. Nechci tím podprahově nic podsouvat :)

Tábor A většinou mj. zastává názor, že úsporné žárovky:

1. se příliš často kazí
2. jsou (tedy) příliš drahé
   
3. mají nedostatečnou svítivost v porovnání s klasikou
4. plné svítivosti dosahují až po dlouhé době
5. a jejich svítivost se postupně snižuje
6. trpí při častém zapínání a vypínání
   
7. svítí nepřirozenou barvou příliš nelahodící lidskému oku a/nebo psychice
8. blikají či hlučí
   
9. jsou nebezpečné, obsahují škodlivé látky (rtuť, luminofor)
   
10. a jejich výroba je navíc energeticky náročnější
    
11. a jsou tedy v podstatě neekologické
12. při svícení generují škodlivé elektromagnetické záření
    
13. úspory nejsou tak slavné, neboť klasické žárovky topí, a tak se nám zvýší náklady na topení
14. ukončení prodeje klasických žárovek je zásahem do svobody (volby) člověka
15. nevypadají dobře či se nehodí do některých svítidel
16. jejich svítivost se nedá regulovat
    

Nuže, pojďme neodborně, nezávisle (srovnáváním různých zdrojů) a víceméně subjektivně analyzovat jednotlivé body a hodnotit:

1. se příliš často kazí
   Častý argument, ale bohužel velmi subjektivní. Skutečně, některé z úsporek nám doma příliš nevydržely, jedna dokonce praskla hned první den. Věc se ale má tak, že úsporky jsou diskriminovány. Když praskne předčasně klasika, tak je to víceméně v pořádku, zatímco u úsporky je to hned problém - a to jen proto, že klasika stojí 10 Kč, zatímco úsporka je řádově dražší. Nicméně, i se špatnou úspornou zářivkou můžete ušetřit (viz zde), a výrobce úsporek navíc garantuje jistou životnost a vadnou úsporku lze, narozdíl od klasické žárovky (?), reklamovat.
   
   Také jsem při zkoumání narazil na problém vadných objímek a/nebo lustrů, protože jsem si vzpomněl na náš bývalý lustr, ve kterém pravidelně praskaly žárovky všeho druhu. O problémech s vadnými objímkami více zde a dále pak v návaznosti zde.
   
   Životnost úsporek je v průměru prokazatelně vyšší [viz např. zde], přestože některé úsporky příliš nevydrží - viz velký test v časopise dTEST. Vadné kusy lze ale reklamovat, a uspoříte i s "nepovedenou" úsporkou [viz zde]. Za mě jednoznačně bod pro úsporky.
   +1
   0:1
   
   
2. jsou (tedy) příliš drahé
   Úvod viz předchozí bod, pokračujeme zde. Ano, pořizovací cena úsporek je vysoká, ve srovnání s klasickou žárovkou dokonce řádově vyšší. Co ale celkové náklady na provoz? Když si chci koupit tiskárnu (za účelem tisku, ne do vitríny jako dekoraci), nekoupím tu nejlevnější, ale raději tu, která má nízké náklady na provoz, protože vím, že po X vytištěných stránkách se mi extra investice začne vyplácet a v konečném výsledku ušetřím. A úsporky?
   
   Výrobci běžně uváděná hodnota životnosti je 6 - 8000 hodin, u řady z nich až 15000 hodin. Výrobci jsou samozřejmě většinou šejdíři (poctiví nechť prominou), takže reálně se většinou dostaneme na nižší hodnotu. Subjektivně pesimisticky ... třeba na třetinu? Bohužel pro tábor A, finanční návratnost je cca 600 hodin, pak už úsporka "vydělává" (jak se dočteme ale z testů, ne vždy). Údaj je z roku 2006, dnes to bude pravděpodobně ještě méně než 600 hodin.
   
   Podrobnější grafy a informace zde a nebo třeba tady.
   
   Vadnou žárovku lze ale reklamovat, s čímž jsme osobně doma problém neměli. "Když si například koupíte úsporku s životností 10 000 hodin (10 let při 2,7 hodiny denně), která po roce přestane svítit, pak je jasné, že byla nekvalitní, a vy máte nárok na vrácení peněz. I kdybyste ji nechali svítit celý rok bez vypnutí, dostanete se totiž na pouhých 8 760 hodin. 'Pokud přesto s reklamací neuspějete, můžete se obrátit na soudního znalce, který by měl být schopen určit, kolik zářivka nasvítila,' radí advokát Tomáš Pelikán [zdroj: idnes.cz].
   
   Pozor na kvalitu a cenu! Dle časopisu dTEST z 36 hodnocených úsporkek vyšla v testu nejlépe ta nejlevnější (viz zde)!
   
   Argument "kdo si má schovávat ty paragony?!" je nefunkční - když si kupuju drahou věc, paragon si běžně schovávám, tak proč ne u žárovky? Přestože některé úsporky nevydrží zdaleka tolik, co deklaruje výrobce (viz zde), pořád ještě v naprosté většině případů ušetříte. Osobně bod pro úsporky.
   +1
   0:2
   
   
3. mají nedostatečnou svítivost v porovnání s klasikou
   Tento argument je založen na výrobci uváděném srovnání s běžnou žárovkou, které je zhruba takové, že 11W úsporka je srovnatelná s 50W klasikou. Pozorný člověk si všimne, že výrobci pro toto srovnání často používají zažitý matematický symbol aproximace (≈), který znamená "je přibližně rovno". Míra "přibližnosti" pak (bohužel) zcela zjevně závisí na výrobci a jeho povědomí o morálce, neboť často hodnoty neodpovídají (zde pozor, některé - hlavně starší - úsporky mají dlouhý start, takže plného výkonu dosahují třeba až po dvou minutách).
   
   Problém by se dal dle mého názoru snadno eliminovat kupováním úsporek s vyšším výkonem (stále budou nejméně o 70% úspornější) a/nebo kupováním osvědčených a/nebo certifikovaných úsporek - viz na konci článku. Z nabídky na trhu je zřejmé, že úsporky umí svítit dostatečně, jen holt musíme namísto 20W koupit 23W, když chceme ekvivalent 100W. Za zkreslené údaje výrobců to bude jen půl bodu.
   +0,5
   0:2,5
   
   
4. plné svítivosti dosahují až po dlouhé době
   Pakliže bychom vyměnili "dosahují" za "dosahovaly", a uvažovali ty levnější z úsporek, byla by to pravda. Cituji: "Starší předřadníky neumožňovaly řádně předžhavit katody před připojením napětí, výsledkem bylo zkracování životnosti zářivky a několikeré bliknutí při opakovaných pokusech o zapálení náboje. Tento problém se již u moderních kompaktních zářivek nevyskytuje - startují napoprvé. Oproti žárovce je ovšem zářivka stále o něco pomalejší. Vlastní zapálení výboje trvá necelou sekundu, náběh na plný světelný tok potom jednu až dvě minuty." [zdroj: orloviny.cz]
   
   Pokud chcete rychle svítící úsporku, poohlédněte se po něčem jako je např. "osramácký" Quickstart (Quicklight). Po zapnutí by měly okamžitě svítit 2x jasněji než jiné úsporky, což mohu potvrdit i v případě naší kuchyňské levné rychlostartující IKEA úsporky (11W, 650Lm).
   
   Nicméně, pravdou je, že 100 vteřin není okamžik (za který se rozsvítí klasická žárovka). 10 vteřin náběhu na plný výkon bych nebral jako handicap, 100 vteřin u běžných úsporek (tvarem a velikostí srovnatelných s klasikou) je zatím na některé druhy použití (špajz) příliš - zatímco u jiných je to ale docela jedno (obývák). Osobně mě neomezuje ani ta minuta a půl, ale objektivně ... zatím půl bodu pro klasiku. Celý bod nedávám proto, že moderní technologie typu Quicklight (a moderní úsporky vůbec) problém velmi výrazně eliminují.
   +0,5
   0,5:2,5
   
   
5. a jejich svítivost se postupně snižuje
   Svatá pravda. Během své životnosti až o 40%, ty kvalitnější o 20% . Certifikované žárovky by neměly do 2000 hodin se svou svítivostí klesnout o více 20%, např. u společnosti Energy Saving Trust pak nikdy pod 76% [zdroj: financninoviny.cz].
   
   Tento fakt byl potvrzen i mými známými a náhodnými diskutujícími (mnou zatím nikoliv). Nicméně, vzhledem k tomu, že návratnost investice do úsporky je á 600 hodin, a komu pokles výkonu vadí si tedy může po 600 hodinách koupit novou aniž by prodělal Korunu, bude to jen půl bodu.
   +0,5
   1:2,5
   
   
6. trpí při častém zapínání a vypínání
   Poloviční pravda. Některé ano, některé ne. Ty dražší (ne nezbytně, stačí, když jsou na to dělané) vydrží údajně až půl milionu sepnutí [viz např. zde či zde]. Remíza.
   +-0
   1:2,5
   
   
7. svítí nepřirozenou barvou příliš nelahodící lidskému oku a/nebo psychice
   Někteří lékaři údajně dokonce upozorňují, že úsporky mohou u citlivých pacientů vyvolávat vyrážku [zdroj: financninoviny.cz]. Tábor B zase hlásá, že moderní úsporné zářivky dosahují téměř shodné kvality světla (podání barev a odstínu světla), jako klasické žárovky. Na rozdíl od žárovek můžete navíc zvolit vhodnou teplotu chromatičnosti (barvu světla) podle předpokládaného použití [zdroj: Víte kolik žere vaše žárovka (pdf)?].
   
   Za mě remíza. Barvu a charakter světla si u úsporek můžu dokonce vybrat, a vyrážku můžu spojit s kde čím - to bych potřeboval číst lékařský záznam reálného testování na subjektech nevystavených žádným jiným vlivům, ke které se těžko kdy dostanu. Remíza proto, že některým lidem z nějakého důvodu barva běžných úsporek nevyhovuje, ale vybrat si z nabídky vyhovující (např. takovéto, či jiné) se jim nechce, nebo o těchto možnostech neví.
   +-0
   1:2,5
   
   
8. blikají či hlučí
   Je mi líto, zastaralá informace - to je jako argumentovat, že notebook má jen monochromatický display (v rané fázi vývoje notebooků tomu tak skutečně bylo). Cituji: "Moderní kompaktní zářivky pracují s frekvencemi o několik řádů vyššími než dříve, a tak blikání není postřehnutelné. Starší typy zářivek s indukčními předřadníky skutečně blikaly při napájení ze sítě střídavého napětí. Blikání bylo sice na hranici vnímání lidskými smysly, nicméně mohlo působit rušivě ... Provoz moderních kompaktních zářivek je zcela bezhlučný, protože akustické efekty se díky vyšší používané frekvenci posunuly daleko mimo slyšitelnou oblast." [zdroj: orloviny.cz]
   
   Osobně jsem slyšel / slyšívám bzučet jen jednu úsporku (kterou mám v lampičce) - ale to jen první cca 2 vteřiny. A navíc je to levná úsporka za á 80 Kč, takže co čekat :) Blikání jsem též nikdy neviděl - to už spíš u klasické zářivky. Remíza.
   +-0
   1:2,5
   
   
9. jsou nebezpečné, obsahují škodlivé látky (rtuť, luminofor)
   Samozřejmě pravda. Stejně jako zářivky, monitory, mobily, akumulátory, autobaterie, spreje ... Jednoznačně bod pro klasiku, kdyby se úsporky nedaly recyklovat. Materiál, z něhož jsou vyrobeny, lze z 90% recyklovat, v případě rtuti 95%. Odevzdávání je možné nejen na sběrných dvorech, ale i v obchodech (prodejce by měl vzít tolik ks starých, kolik si kupujeme nových), a nově i ve speciálních nádobách na veřejných místech jako školy, obchodní centra, městské úřady apod. [zdroj: Víte kolik žere vaše žárovka (pdf)?, Konec klasických žáro...]
   
   Tábor B také argumentuje tím, že při spalování uhlí při výrobě elektřiny pro klasickou žárovku se rtuť uvolňuje taktéž [např. zde] - dokonce výrazně více rtuti (udává se 1,5x až 2x), než při používání úsporky (včetně započítání obsahu rtuti přímo v ní). Načež tábor A kontruje fakty, že uhelné elektrárny nejsou jediným používaným zdrojem energie a že se částečně daří unikající rtuť odchytávat [viz např. zde].
   
   Jak je to v případě rozbití úsporky objasňuje např. zpráva SZÚ Praha zde (pdf) - nic závažného. Na druhou stranu, jak se upozorňuje zde, rtuťové teploměry zakázány jsou, zatímco úsporky jsou více než podporovány. Zřejmě jde o koncentrace a charakteristiky vypařování, které jsou u rtuťových teploměrů mimo schválenéhygienické normy, zatímco u úsporek existuje silná rezerva (viz výše uvedená zpráva SZÚ Praha).
   
   Zajímavějším argumentem pak je, že "Co se výroby týče, až 70 procent zářivek se montuje v Číně a asi nikdo si nedělá iluze o tamějším dodržování bezpečnosti práce." [zdroj: www.profit.cz] - a jsme u stejného problému jako s ručníky, potravinami či notebooky. Bohužel :( Nezbývá než při nákupu úsporky zohlednit i "made in", což nám opět zvyšuje časově-administrační a pravděpodobně i finanční nároky.
   
   Minulou remízu přehodnocuji na mínusový bod pro úsporky. Věřím sice, že recyklace se dá lidi naučit - např. systémem "zálohy a výkup lahví", a že když bude úsporka na zálohu, lidi rádi vrátí, nicméně, zatím tak nečiní [viz taktéž zde], neboť ve 21. století jsme stále ještě environmentálně-ekologickými hovady (slušní a environmentalisté nechť prominou).
   -0,5
   1:2
   
   
10. a jejich výroba je navíc energeticky náročnější
    
    
    V rozumném čase jsem nebyl schopen najít "pořádné" zdroje. Jeden byl zadán firmou OSRAM (viz zde), která žárovky vyrábí, což je dost mizérie, druhý (Environmentální analýza náhrady žárovek kompaktními zářivkami.doc) pochází od studentů Univerzity Karlovy, což už je lepší. Dle obou zdrojů je zřejmé, že energetické náklady na výrobu 1 úsporky jsou několikanásobně menší. Srovnatelný nezávislý alternativní zdroj jsem bohužel nenašel (pokud znáte/máte, napište komentář, prosím!), zatím tedy jen opatrný půlbod pro úsporky.
    +0,5
    1:2,5
    
    
11. a jsou tedy v podstatě neekologické
    Zatím mi chybí data (sem s nimi!) :( Nula bodov.
    +-0
    1:2,5
    
    
12. při svícení generují škodlivé elektromagnetické záření
    Zajímavý argument, který mě docela silně motivoval ke zkoumání problematiky úsporek a následně pak psaní tohoto článku. Elektromagnetického smogu je kolem nás v dnešní době mnoho. (Nejen) na můj vkus příliš mnoho. Wi-fi, mobily, rádia, televize, mikrovlny, vysoké napětí, Bluetooth ... všude a pořád.
    
    Z vyjádření SZÚ Praha však vyplývá, že maximální naměřená hodnota proudové hustoty pro magnetické pole je u úsporky cca 100× nižší než je mezinárodně uznávaná přípustná hodnota. Chápu, že podobné zprávy a statistiky se přizpůsobují zadavateli. 100 násobný rozdíl ale vědecky ukecat a napasovat nejde.
    
    Zhodnocení vlivu UV záření (a mj. i rtuti) viz tatáž zpráva. Nula bodov.
    +-0
    1:2,5
    
    
13. úspory nejsou tak slavné, neboť klasické žárovky topí, a tak se nám zvýší náklady na topení
    Tento argument mi přijde relevantní pouze v případě pasivních domů, či alespoň energeticky úsporných. U běžného domu jsou tepelné ztráty tak vysoké, že nemá vůbec smysl se o tom bavit. Kontaktoval jsem sdružení Centrum pasivního domu, abych zjistil podrobnosti, bohužel ale během 2 dnů neodpověděli, tak jsem se jal zkoumat sám.
    
    Zdá se, že žárovky jako zdroj tepla, jsou v případě pasivního domu dokonce nežádoucí - často je totiž naopak problém s přehříváním domu viz např. zde, tady či onde. Navíc, přijde mi z principu logické, že montovat do moderního nízkoenergetického ekologického domu starou neúčinnou a energeticky náročnou technologii, je nesmysl. Bod pro úsporky, úspory rozhodně slavné jsou.
    +1
    1:3,5
    
    
14. ukončení prodeje klasických žárovek je zásahem do svobody (volby) člověka
    Inu ... Jak se postavit k tomuto? Osobně taky nemám rád direktivy, nařízení, směrnice, zákazy, atd. Preferuji přístup rozumu, prevence a vzdělávání před represemi a persekucemi. Bohužel, globálně takovýto liberální systém založený na rozumu a inteligenci nefunguje. Přesto hodnotím absolutní zatrhnutí prodeje klasických žárovek jako příliš radikální a přísný krok. Lidi by se dali různě stimulovat (např. finanční stimuly platí i na masu), a stejného cíle mohlo být dosaženo i jinak.
    
    Mínusový bod pro úsporky, i když ty za to vlastně nemůžou. Je mrzuté, že v oblasti (nabídka, prodej, trh, variabilita), kde by mohly úsporky mít jednoznačně bod, jdou do mínusu - jen kvůli obskurní politice. Tvrdý celý minusový bod dávám proto, že toto je, myslím, zcela zásadní argument a bod, který je na celé věci zdaleka nejbolestnějším trnem v oku.
    -1
    1:2,5
    
    
15. nevypadají dobře či se nehodí do některých svítidel
    Ano, pravdou je, že do některých svítidel, zvláště pak designérských špeků tohoto typu, se úsporné zářivky nehodí. Taktéž někdy může být, kvůli obecně větším rozměrům úsporek, obtížnější najít vhodnou náhradu do malých svítilen.
    Co se ale týče vzhledu, to je podle mě velmi individuální, protože mě se třeba líbí ty nové, spirálovitě zatočené. A pro ty, co preferují klasický tvar, dle mého názoru existují adekvátní náhrady. Z hlediska designu je na trhu celá řada různě tvarovaných úsporek - viz např. obrázky někde poblíž. Jediný problém vidím v klasických průhledných "edisonkách" - takové asi těžko kdy u úsporek najdeme.
    
    
    Viděl bych to zatím na mínusový půlbod pro úsporky. Až navštívím pár elektro obchodů a zjistím, jak velký je problém sehnat úsporku do dvou našich malých lampiček s poměrně úzkým hrdlem, pak možná bude remíza. Zatím předpokládám, že do některých lampiček se člověk po pasující úsporné alternativě musí shánět.
    -0,5
    1:2
    
    
16. jejich svítivost se nedá regulovat
    Toto je docela rozšířený mýtus, zakládající se na neznalosti současné nabídky úsporek. Argument byl platný v raných dobách úsporek, dnes je situace úplně jiná - viz např. tento katalog, či zde jiný. Nula bodov.
    +-0
    1:2
    

Závěrečné skóre:

klasičáci:úsporkáři
1:2

Z analýzy vyplynulo několik věcí:

1. Kolem úsporek koluje spousta fámů a mýtů.
2. Některé z argumentů tábora A jsou pravdivé, oprávněné a stojí za to se jimi zabývat.
3. Některé z argumentů tábora B jsou pravdivé, oprávněné a stojí za to se jimi zabývat.
4. Výrobci mají tendenci uvádět na štítcích informace ve svůj prospěch.
5. V současné době se stále ještě najdou místa/užití, kde je použití klasické žárovky lepší a/nebo ekonomicky výhodnější (velmi krátkodobé svícení s častým rozsvěcováním).
6. Úsporná žárovka (CFL) je však v souhrnu lepší.
7. Technologie, která má účinnost menší než 10% (klasická žárovka přeměňuje více než 90% energie na teplo [viz např. zde]), je technologie zastaralá, špatná a nevyhovující (kolik z nás chce mít v autě parní stroj?)
   
8. Vlády mají (a měly a budou mít) restriktivní tendence. Veřejné debaty, diskuse, názorový rozptyl a "šťourání se" jsou pro fungující společnost žádoucí a nutné.
   

PS: pokud se rozhodnete používat úsporky, jeví se jako vhodné kupovat ty certifikované - např. s logem ELI. Takovéto žárovky by měly splňovat charakteristiky:

1. dlouhá životnost - výrobky mají životnost minimálně 6000 hodin
2. delší záruka - splňují podmínku záruky min. dva roky, která se na klasickou žárovku nevztahuje
3. neklesající měrný výkon v závislosti na délce provozu - světelný tok nesmí po 2000 hodinách provozu klesnout pod 80 % původní hodnoty
4. rychlý náběh - náběh na minimálně 75 % výkonu do 100 vteřin od zapnutí
5. dobré podání barev - index podání barev minimálně 80 z celkové stupnice 0-100
6. bezpečnost - splňují všechna místní nařízení
7. pravdivé údaje - kvalita certifikovaných výrobků je namátkově kontrolována v nezávislých laboratořích
   

[zdroj: Víte kolik žere vaše žárovka (pdf)?, orloviny.cz]


PS2: Komentáře jsou vítány! Účelem článku nemá být propagace toho či onoho, na základě dobrých a podložených komentářů se dá s hodnocením hýbat (a tak se také stalo...) Tímto děkuji mikeemu za podnětné komentáře a vás ostatní též zvu do diskuse zde.

PS3: Celý balíček použitých zdrojů a verze článku v pdf k dispozici zde: usporne_zarovky_tak_tedy_ano_ci_ne-crysman-2010.zip 

zdroje:
http://ekonomika.idnes.cz/ • http://diskuse.elektrika.cz/ • http://interier.bydleni.cz/ • http://www.dtest.cz/ • http://www.profit.cz/ • http://www.techblog.cz/ • http://www.orloviny.cz/ • http://www.osram.com.au/ • http://www.financninoviny.cz/ • http://bydleni.idnes.cz/ • http://www.rozhlas.cz/ • http://www.efficientlighting.net/ • http://www.kupzarovky.cz/ • http://osram.cz/ • http://aktualne.centrum.cz/ • http://www.kolej.mff.cuni.cz/ • http://www.dfens-cz.com/ • http://www.szu.cz/ • http://www.fotonmag.cz/ • http://www.ekowatt.cz/ • http://www.asb-portal.cz/ • http://www.svitidla-deltalight.cz/

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika

klíčová slova:
úsporná žárovka, úsporná zářivka, CFC, kompaktní úsporná zářivka, porovnání, klasická žárovka, běžná žárovka, klasické žárovky vs. úsporné, test žárovek, srovnání žárovek, žárovky versus, zdroje světla, rizika, nebezpečí, výhody, nevýhody, ekologie, účinnost, životní prostředí.

Novinky z filmfestu (z Malagy #25)

Protentokrát stručně:

V úterý jsme byli na filmu Kdo chce zabít Jessii od V. Vorlíčka - bomba! Jen si to představte, sedíte ve Španělsku v kině a koukáte na český film s anglickýma a španělskýma titulkama :)
Co se týče filmu samotného, rozhodně stojí za vidění. Zápletka je jednoduchá - vlivem nově objevené látky se Jiřímu Sovákovi zhmotní sen o komiksu, čili 3 komiksové postavy se objeví v reálném světě. Postavy mají svoje "speciální schopnosti" (prokousnout vodovodní potrubí :) a celý film je bohousky udělaný jako polokomiks. Nejlepší na tom je, že kdykoli mluví, tak je to přesně jako v komiksu - čili skrz "bubliny", na čemž je postaveno několik výborných hlodů. Například hláška "..jestli byste nebyl tak laskav a otočil to, pan zapisovatel na to nevidí" je naprosto geniální!

Další na řadě byla The Rocky Horror Picture Show od Jima Sharmana, což je úžasně úchylný muzikál plný úchylných postav a transvestitistických oblečků :) Nevšední zážitek také způsobilo to, jak se chovalo místní publikum. Fakt super, jsem ještě nezažil! Lidi co film očividně znali si s sebou přinesli různé rekvizity, a dělali to, co se dělo na plátně. Takže třeba když pršelo, a herci si dali na hlavu noviny, udělala to půlka kina taky. Když se na svatbě házely takové ty lístky či co, tak lítaly i po kině. Navíc, když byla dobrá scéna nebo tak, tak se tleskalo. Fakt super zážitek! Mělo by se to přenést i k nám. Když si vybavím ty studené xichty z Olympia.. tss, španělské kino rulezz :)

No, a do třetice, včerejší dílko bylo opět od Johna Carpentera, They Live. Hehe, po shlédnutí tohoto filmu jsem si slíbil, že musím vidět všechno od Carpentera. Ten člověk je vážně chorý. Film má dobrou myšlenku - mezi námi žijí vetřelci, co vypadají jako lidé, ale jdou poznat jen se speciálními brýlemi. Tito vetřelci ovládají lidské pokolení mimo jiné také tím, že kódují příkazy typu "sleduj televizi", "poslouchej" či "množ se" do textů v reklamách a časopisech. Zní to zajímavě? Ano! Co s tím ale provedl Carpenter.. Hehe, to prostě musíte vidět. Ten člověk má svůj vlastní filmový žánr - Béčka. A ještě k tomu velmi specifické béčka - viz moje předchozí zhodnocení filmu Pro life. Musím ale říct, že přestože je to v podstatě zase srač*a, paradoxně mě to opět bavilo. Chce to vidět víc jeho filmů, ale zatím můžu říct, že nic takového jste ještě neviděli. To, jak používá zcela zbytečné scény, jak z akčních či nechutných scén dělá komedii, jaké má obskurní soundtracky.. Závěrem: Další film do košíku "vidět!" (vážně, má to jen 95 min :)

PS: štítek "recenze" berte s rezervou :) Použil jsem ho už minule a nechce se mi to už měnit. A hlavně, nevím, jak bych to měl jednoslovně pojmenovat jinak..

O UFO konferenci, filmovém festivalu, filmech a blbosti (z Malagy #24)

Tentokrát si řekneme něco o filmfestu co tady probíhá, o obskurních i normálních filmech a o milých i nemilých událostech z Roadhouse baru. Nezapomeňte rozkliknout "[±] zobrazit/skrýt více/méně!" odkaz pro zobrazení celého příspěvku!

To jsem tak v neděli už byl znuděný psaním pythoního skriptu pro GIMP (rozuměj "programováním") a čtením elektronických tiskovin (jaké to krásné spojení), čímž jsem strávil i většinu soboty, protože jsme tentokrát nikam nevyvýletili (mělo se jet do městečka Ronda, ale kvůli technickým problémům (posralo se auto) to nevyšlo) a tak jsem vzal YOUthING, což je měsíčně vycházející seznam vše(h)různých kulturních aktivit v Malaze a blízkém okolí, a podíval se, co že se to dnes teda děje na kulturní scéně (uff, to je souvětí, panečku - skoro jako James Joyce :)

"Conferencia sobre fenómeno OVNI, 20:00h", čtu. No, super! Bude legrace, řekl jsem si a psychicky se připravil na blízká setkání třetího druhu (O.V.N.I. = UFO). Tak jsem si k večeru sbalil brýle a harmoniky (počítal jsem, že se pak za někým stavím na chvíli ve městě, než půjdu na tradiční muzicírování v Roadhouse baru) a vyrazil. Po cestě jsem vám vyfotil tady samotného velkého bronzového El pensadora od Rodina, který tu má v ulici Calle Molina Lario menší přehlídku svých soch.

Konference se konala v kinosálu na rektorátu, což je pěkná budova hnedle pod Alcazábou (ta arabská pevnost z XI. století). Přednášel postarší pilot španělské letecké společnosti Iberia a ještě kdosi. Bylo to celkem zajímavé, řešil tam svou osobní zkušenost z 80. let, kdy při letu do Paříže údajně viděli a zaznamenali na foťák neidentifikovatelný objekt, který se objevil na všech radarech Španělska a dokonce i na těch v Maroku.. Popisoval jak to vypadalo, jak jim hned po přistání zabavili film atd. Taky diskutovali nejčastější omyly (vlivem různých meteorologických a jiných jevů) a něco o Bermudském trojúhelníku.. No, zajímavé - hlavně proto, že to bylo španělsky :) Bylo by to ale bývalo zajímavější, kdybych rozuměl víc..

Co bylo na celé akci nejvíce pozitivní bylo objevení skutečnosti, že celý týden probíhá na začátku zmíněný filmový festival "XVII semana internacional de cine fantástico", a že 2 hodinové filmy dávají hned půl hoďky po konferenci, takže jsem tam zůstal a příjemně si tak vyplnil čas čekání na otevření Roadhouse baru. Tak se mrkneme, co že jsme to viděli, ne? Oba filmy spadaly do etapy "Masters Of Horror"..

Pro Life
Nebudu to napínat, byl to nejhorší film, co jsem kdy viděl. Byla to taková sračka, že mě to ke konci začalo paradoxně velmi bavit :) Scénář nemohl napsat soudný člověk a režisér musel nutně být pod vlivem omamných látek, když něco takového vypustil do světa. Nebo má svérázný smysl pro humor a velmi specifické publikum. Když se v závěru filmu ze země proboural "zlý démon" a za dramatických zpomalených záběrů "mocně zařval", to už jsem to nevydržel a propukl v hlasitý smích..

Pro-life, John Carpenter, 2006, 57 min.
Verdikt: Tenhle film prostě musíte vidět!! (jako vážně)

...

The Screwfly Solution
Po nevšedním zážitku z předchozího filmu jsem už byl připravený na cokoliv. Když se v úvodních titulcích objevilo jméno Jason Priestley, nemohl jsem se nepousmát (Cože, vy si nepamatujete Brandona Walshe?) Kupodivu, film měl celkem zajímavý děj a hlavně myšlenku - celosvětově se rozšiřující epidemie podivné choroby způsobující nekontrolovatelnou agresivitu mužů vůči ženám (klasicky prezentováno a objasňováno dvojicí vědců). Obsazení "Brandona" do role jednoho z vědců kupodivu vůbec nepůsobí rušivě, má sexy fousy a je to už starý chlapák :)
Velmi mě pobavily některé hlášky - třeba "Moosenee is now a liberated zone, and all up by Hudson Bay", přičemž "liberated zone" zde pochopitelně v kontextu znamená "vyčištěno od žen".
Místy mě překvapila poměrně surově prezentovaná brutalita. Film je dost krvavý (což mi nevadí, naopak! jsme přece v horroru :), ale v jedné scéně (strip bar) to bylo tak nějak "až příliš", lebo úroveň brutality v této scéně několikanásobně převýšila zbytek filmu. Stejně tak mě trochu rozladila scéna z konce filmu (i když technicky pěkně provedená), kdy.. no, přece neřeknu všechno..

The screwfly solution, Joe Dante, 2006, 59 min.
Verdikt: Jop, nebylo to špatné. Vzhledem k délce (čili "krátkosti") filmu můžu doporučit.

A na závěr o slibované blbosti..
Jak už jsem se zmínil výše, a jak je mým zvykem každou neděli, po zhlédnutí filmečků jsem se vydal do Roadhouse baru. Tentokrát tam byl jen "Gordo", čili jen jeden ze dvou chlapíků, co tam občas koncertují. Pro mě to znamenalo to, že jsem si víc zafoukal. Samochvála smrdí, takže jak se to lidem líbilo tu popisovat nebudu :)

Po dopití asi třetího piwa jsem už byl unavený a tak jsem se rozhodl jít domů. U mostu si schovávám harmoniky z kapes do brašny a všimnu si, že mi chybí brýle. No, super! Tak se na patě otočím a svižným krokem se vláčím ve 2 ráno ten stejný kilometr který jsem právě ušel směrem k domovu zase zpátky do centra a doufám, že je třeba najdu. Kupodivu, mé očekávání se naplnilo, skutečně je někdo našel a odevzdal poslušně na bar.

Problém byl v tom, v jakém byly stavu. Jedno sklíčko chybělo úplně, druhé oškrábané jak omítka na cikánském domě, obě nožičky rozhozené jak thajská prostitutka, tělíčko pokřivené jako záda Polednice.. Bylo by mi jich i, chudinek, líto, ale zrovna mě přepadl vztek z toho, jaký jsem to nešika (rozuměj "blbec") - proč že jsem je jen nechával samotné, nahé a bezbranné v kapse u košile!? Mou nezodpovědnost tak pošlapáním a potaháním ve špíně vykoupily.. Ach mé nebohé! V žalu jsem tak na kolena kles' a se zapalovačem neznámé značky, neznámého člověka druhé sklíčko hledat začal jsem, neboť na mysl rychle přišlo mi, že s natolik omezenou zásobou kontaktních čoček bez brýlí těžko bych zde ve studiu pokračovati mohl. Ano, nalezl jsem. Zdrcen žalem a tíhou počínání svého zlého, krokem plíživým opět k domovu vydal jsem se..


[±] zobrazit/skrýt více/méně