Prohlédněte si blog v dynamickém zobrazení, např. Classic, Magazine, Sidebar, či Timeslide

čtvrtek 30. července 2009

España otra vez! #3

Z baru jsme se tedy vydali hledat vhodnou pláž. Po cestě jsme objevili na české poměry řadu nestandardní flóry. První, na co jsme narazili byla taková ta typická městská pláž ...

Takže pokračujeme dále podél pobřeží ...

... až asi po 40 minutách chůze narazíme na naši vysněnou pláž - téměř nikdo tam není a jsou hezké vlny, na kterých se můžeme po zkušenostech z Bakia hezky vozit. Čas mimo vodu raději z pokožko-bezpečnostních důvodů místo na slunci trávíme pod jakýms' olivovníkem u parkoviště.

Pomalu zatmíváme, a tak je čas najít si ubytování. crysman hlasuje proti spaní na pláži a propaguje ubytování se na blízkém kopci, na čemž se také dohodneme a vybaveni karimatkami a osuškami z pláže razíme. Výstup na kamenitý kopec ve tmě je zvláště pro Mc Martina v žabkách výzvou ... Nakonec ale kupodivu nikdo nikam nepadá a nacházíme krásné místo. Výhled je nádherný:


Uděláme fotky, vyčistíme zuby, rozložíme karimatky a deme spát. Tedy spíše "spát". Myslel jsem si, že ve Španělsku nejsou komáři. Ó, jak jsem se mýlil! Vyskytuje se tu jakýs' druh, který štípe tím více bolestivě, čím je menší. Tedy se různě převalujeme a plácáme, občas dokonce i usneme, ale to se hned přes karimatku těsně za hlavou přežene ještěrka či co, popřípadě započnou pochodovat jacísi brouci. No, a když už si na to člověk skoro zvykne (to je veliký eufenismus - na to se zvyknout nedá, určitě ne za den), tak nemůže spát kvůli zimě ... Hufff, příšerná noc. Ale za ty fotky to stálo:






Ráno 24.7. po "probuzení" (probouzí se člověk ze spánku) vyčistíme zuby a vyrazíme do hotelu pro zavazadla s tím, že si pak koupíme lístek do Malagy tak, abysme jeli přes noc a vyspali se v autobuse (cesta má trvat cca 9 hodin). Po cestě ještě uděláme pár fotek ...

...
vyzvedneme kufry a jdeme na autobusák. Tam zjišťujeme, že bus jede do Malagy přes Granadu, do které jsem měl v plánu se také jet podívat. Takže proč jet do Malagy a odtud potom někdy zase do Granady a zpět, když to můžeme vzít po cestě?! Tedy změna: cíl Granada. Lístek kupujeme na 21:45 a jdeme, bohužel i s báglama, na pláž, kde strávíme zbytek dne. Po cestě na bus se ještě naposled rozloučíme s Mayte v našem oblíbeném baru a už se těšíme, jak se krásně vyspíme v autobuse. Ovšem ale, opět, chyba lávky! Mám to štěstí, že za mnou sedí dredatá prošpikovaná Italka, co jí vadí, když mám sklopené sedadlo. Tedy jako skoro jediný z autobusu mám sedadlo kolmo. Spát je téměř nemožné.

Do Granady přijíždíme kolém půl páté ráno a zkoušíme se vyspat na autobusáku. Bohužel, to nám umožněno není. "V téhle zemi se snad nedá spát!", povzdychnu si jeda dne předchozího zakoupenou broskev. A tak razíme směr město ... (pokračování příště)

všechny fotky viz album 2009/07-08 Španělsko. Zde fullscreen a slideshow s popisky.

España otra vez! #2

Konečně jsem dodělal a uploadoval řadu náročných fotek z Alicante, tak můžeme pokračovat. Stále ještě si tu s Mc Martinem hovíme v nádherné čtvrti Granady v baráčku s příjemnou terasou. Já píšu tento text a Mc Martin právě hodil do DVD přehrávače ze studijních důvodů jakýs' film s názvem Tiernas Primas, co našel v knihovně. Jako obvykle při seznámení se s neznámým slovíčkem, zadávám do slovníku "tierna" (prima je sestřenice, to víme) - a ouha, "křehký, měkký, útlý". Usměju se, zahlásím Mc Martinovi: "Takže pórek" a pokračuju v psaní. No, ale to jsme trošku odbočili, v Granadě ještě přece nejsme :) ...

23.7. kolem desáté hodiny dopoledne jsme úspěšně přistáli na letišti v Alicante, venkovní teplota 27°C. Takže, co teď? No, přece si dáme bágly [equipajes] do úschovny, ať se s těma metrákovýma batohama v místních příjemných 38° odpoledne netaháme a můžeme jít na pláž. Chyba lávky! Úschovny zavazadel nejsou v provozu. Ani na vlakáči, ani na autobusáku, prostě nikde. Důvod? Údajně bomby (ETA?). Naštěstí se od někoho dozvídáme, že si můžeme nechat bágly v hotelu, což taky uděláme. 6E za dva batohy a 24h, to de. Cestou do hotelu se ale, zatímco teplota vzduchu stále neúprosně roste, shodujeme na tom, že existují lepší způsoby sebevraždy, než takhle "nalehko" stopovat 470 km v tropickém vedru.

Na vlakáči se tedy ptáme na vlak. V pohodě, jezdí co chvíli - za cca 70E. Huups, tak to asi ne. Tento výlet má být přece lowcost ... Tedy směr autobusák. No vida, Alicante -> Málaga 37E, to by šlo. Ale až zítra, chvilku se tu v Alicante zdržíme, když už tu jsme. Nový cíl: pláž. Po cestě si dáváme první Tinto de verano (z hlediska rozšíření něco jako u nás Kofola, z hlediska složení a chuti výborná lehce perlivá 4,5% limonáda z červeného vína; podávejte s kouskem citrónu a kopou ledu! [... y montón de hielo] :) v nedalekém baru, do kterého počas našeho poměrně krátkého pobytu v Alicante zavítáme ještě asi 4x, protože v něm pracuje suprová señora. Před 26 lety měla nehodu na motorce, která ji mimo díry do hlavy způsobila taky ochrnutí půlky těla a kompletní ztrátu paměti (včetně řeči). Ale tato milá dáma s příznačným jménem Mayte (angličtináři pochopí) "věří v život" a nevzdala to. Dala se do kupy, a teď čile pracuje 12 h denně v baru (fuj!) Prostě úžasné.

Z baru jsme se vydali ... No, a to až zítra ...

PS: Tiernas Primas nakonec nebyl pórek, ale takový velmi lehučký eroťák. Největší fešák je prý takový looser, že se ve filmu ani po 40 minutách ještě nesouložilo :)

úterý 28. července 2009

España otra vez! #1

Tak přece jen, je to tak! Radujeme se a veselíme.. Rok se s rokem a půl sešel, a zavítal jsem opět do Andalusie [Andalucía]. Oproti minule tu nejsem studijně a nejsem tu sám. Není se mnou nikdo jiný než Martin "Mc Šrot", a právě si to společně užíváme v Granadě :)

Kdeže? A proč? A na jak dlouho? A ...

Noo, tak nějak to vzniklo, že sme si jedúc v naší oblíbené Známe firmě zanotovali na témata "vyrazit do světa" a "španělština", že pojedeme do Španělska (kam mě to již od dob návratu z Erasmus pobytu stále táhlo), a tak se taky stalo. Cíl: stará známá Malaga.

Původní plán jet stopem jsme zavrhli a započali shánět letenky, v čemž byl Mc Martin velmi rychle úspěšný, a v době kdy jsem trávil čas na Vltavě mi telefonicky oznámil radostnou novinu, že můžeme letět z Vídně do Alicante a zpět v požadovaném termínu (konec července až konec srpna) za 80E. Alicante sice není Malaga, ale za tu cenu ... do cíle se přeci nějak dopravíme, a trošku cestovat [viajar] není nikdy na škodu. "OK, ber to!" povídám a spokojeně se vracím ke svým vodáckým povinnostem (pravděpodobně ke svaté trojici kamarádi-klobása-piwo).

Odlet z Vídně byl ve čtvrtek 23.7. kolem šesté hodiny ranní, a tak, protože jsme plánovali jet vlakem [en tren], bylo třeba se na letiště dopravit poněkud více v předstihu. Nejen proto strávil u nás Mc Martin z úterý na středu noc, která se překvapivě nesla ve znamení experimentů. Se slečnami V a L jsme si zahráli pétanque, připomněli si, jaké to je mít v létě čepici a společně zabrousili do oblasti drogerie, medicíny a biologie. A tak se stalo, že jsme po zakoupení čepic koupili před spaním ještě trochu aviváže, posilnili mozek a vyklopili klokaní mrdku. No, mňamka. Brrrr!

Ve středu večer nás u okénka na nádraží v Břeclavi čekalo milé překvapení. Jízdenka [un billete] do Vídně nás přijde na 492 Koruny (či 18,40E). No nekup to! Je přece logické, že jet vlakem cca 80 km stojí polovinu toho co letět letadlem cca 2000 km. Nechápu, proč jsme byli tak zaražení a ustavičně se snažili zjistit možné způsoby zlevnění. Každopádně, před půlnocí jsme už byli "ubytováni" na vídeňském letišti, kde měl Mc Martin veselou epizodku s mnou zapůjčenou karimatkou, která pravděpodobně vlivem deště a nekrytého vertikálního umístění na boku batohu absorbovala při (ne?)dávném transportu z povodňových oblastí jisté množství vody, které se ukázalo - k Mc Martinově velké radosti - býti množstvím dokonale dostačujícím k souvislému poskytování zatuchlého smradu. Inu, nepůjčuj si od kamaráda zajíce v pytli!

Pokračování příště, přecijen už je i na Španělsko krapet pozdě ...

fotky viz picasaweb.google.com/crysmanovo/...

čtvrtek 16. července 2009

"Pocta" mimotleskačům aneb BB King v Praze

BB KingZ koncertu jsem se vrátil včera po půlnoci (tedy vlastně dnes) a nedá mi to, abych to pár slovy neshrnul. Miluju blues, zbožňuju BB-ho, a tak není divu, že jsem se včerejšího koncertu v Tesla aréně zúčastnil. Důvodem, proč píšu tento příspěvek, není abych Vám povyprávěl o tom, jak obdivuhodný výkon dokáže ze sebe vydat 83-letý muzikant, ale jak obdivuhodný výkon ze sebe dokáží vydat čeští "fanoušci". Příspěvek je o mém pocitu studu a hanby, že jsem byl součástí spiknutí, kterému byl celý BB-ho band a všichni ostatní návštěvníci s funkčním sluchem neúprosně vystaveni.

Opravdu nechápu, jak se mohlo na koncertu vyskytnout tolik sabotérů z klanu mimotleskačů. Pochopím, když pár lidí tleská mimo rytmus. Pochopím, když někdo zatleská rychlé flamenco mimo rytmus. Co ale nepochopím je, jak můžou kvanta lidí svorně tleskat primitivní pomalý rytmus naprosto mimo reprodukci.jednička s hvězdičkou Nevím, kde se na to ti lidi školí - tak mimo nikdo bez speciálního školení snad tleskat nemůže - ale šlo jim to výborně! Za tleskání mimo rytmus v "piánko" pasážích, kdy si BB ztlumil celou kapelu na úroveň hlasitosti šumění moře a chtěl sólovat, uděluji jedničku s hvězdičkou. Snaha přetleskat tiché pasáže, které snad měly být věnovány krásným sólům, rozhodně nepřišla vniveč. Všem mimotleskačům za získanou známku gratuluji a děkuji za znehodnocený zážitek z jinak dobrého koncertu.

pondělí 13. července 2009

Povodně 2009

Památka na naši letošní pomoc lidem postižených povodněmi v Severních Čechách:
foto povodňového bordelu
Rád bych vyjádřil úctu, obdiv a díky všem lidem, se kterými jsme jako povodňoví dobrovolníci přišli do kontaktu - za jejich statečnost, houževnatost a laskavost. Jste skvělí!