Tak přece jen, je to tak! Radujeme se a veselíme.. Rok se s rokem a půl sešel, a zavítal jsem opět do Andalusie [Andalucía]. Oproti minule tu nejsem studijně a nejsem tu sám. Není se mnou nikdo jiný než Martin "Mc Šrot", a právě si to společně užíváme v Granadě :)
Kdeže? A proč? A na jak dlouho? A ...
Noo, tak nějak to vzniklo, že sme si jedúc v naší oblíbené Známe firmě zanotovali na témata "vyrazit do světa" a "španělština", že pojedeme do Španělska (kam mě to již od dob návratu z Erasmus pobytu stále táhlo), a tak se taky stalo. Cíl: stará známá Malaga.
Původní plán jet stopem jsme zavrhli a započali shánět letenky, v čemž byl Mc Martin velmi rychle úspěšný, a v době kdy jsem trávil čas na Vltavě mi telefonicky oznámil radostnou novinu, že můžeme letět z Vídně do Alicante a zpět v požadovaném termínu (konec července až konec srpna) za 80E. Alicante sice není Malaga, ale za tu cenu ... do cíle se přeci nějak dopravíme, a trošku cestovat [viajar] není nikdy na škodu. "OK, ber to!" povídám a spokojeně se vracím ke svým vodáckým povinnostem (pravděpodobně ke svaté trojici kamarádi-klobása-piwo).
Odlet z Vídně byl ve čtvrtek 23.7. kolem šesté hodiny ranní, a tak, protože jsme plánovali jet vlakem [en tren], bylo třeba se na letiště dopravit poněkud více v předstihu. Nejen proto strávil u nás Mc Martin z úterý na středu noc, která se překvapivě nesla ve znamení experimentů. Se slečnami V a L jsme si zahráli pétanque, připomněli si, jaké to je mít v létě čepici a společně zabrousili do oblasti drogerie, medicíny a biologie. A tak se stalo, že jsme po zakoupení čepic koupili před spaním ještě trochu aviváže, posilnili mozek a vyklopili klokaní mrdku. No, mňamka. Brrrr!
Ve středu večer nás u okénka na nádraží v Břeclavi čekalo milé překvapení. Jízdenka [un billete] do Vídně nás přijde na 492 Koruny (či 18,40E). No nekup to! Je přece logické, že jet vlakem cca 80 km stojí polovinu toho co letět letadlem cca 2000 km. Nechápu, proč jsme byli tak zaražení a ustavičně se snažili zjistit možné způsoby zlevnění.
Každopádně, před půlnocí jsme už byli "ubytováni" na vídeňském letišti, kde měl Mc Martin veselou epizodku s mnou zapůjčenou karimatkou, která pravděpodobně vlivem deště a nekrytého vertikálního umístění na boku batohu absorbovala při (ne?)dávném transportu z povodňových oblastí jisté množství vody, které se ukázalo - k Mc Martinově velké radosti - býti množstvím dokonale dostačujícím k souvislému poskytování zatuchlého smradu. Inu, nepůjčuj si od kamaráda zajíce v pytli!
Pokračování příště, přecijen už je i na Španělsko krapet pozdě ...
fotky viz picasaweb.google.com/crysmanovo/...
Kdeže? A proč? A na jak dlouho? A ...
Noo, tak nějak to vzniklo, že sme si jedúc v naší oblíbené Známe firmě zanotovali na témata "vyrazit do světa" a "španělština", že pojedeme do Španělska (kam mě to již od dob návratu z Erasmus pobytu stále táhlo), a tak se taky stalo. Cíl: stará známá Malaga.
Původní plán jet stopem jsme zavrhli a započali shánět letenky, v čemž byl Mc Martin velmi rychle úspěšný, a v době kdy jsem trávil čas na Vltavě mi telefonicky oznámil radostnou novinu, že můžeme letět z Vídně do Alicante a zpět v požadovaném termínu (konec července až konec srpna) za 80E. Alicante sice není Malaga, ale za tu cenu ... do cíle se přeci nějak dopravíme, a trošku cestovat [viajar] není nikdy na škodu. "OK, ber to!" povídám a spokojeně se vracím ke svým vodáckým povinnostem (pravděpodobně ke svaté trojici kamarádi-klobása-piwo).
Odlet z Vídně byl ve čtvrtek 23.7. kolem šesté hodiny ranní, a tak, protože jsme plánovali jet vlakem [en tren], bylo třeba se na letiště dopravit poněkud více v předstihu. Nejen proto strávil u nás Mc Martin z úterý na středu noc, která se překvapivě nesla ve znamení experimentů. Se slečnami V a L jsme si zahráli pétanque, připomněli si, jaké to je mít v létě čepici a společně zabrousili do oblasti drogerie, medicíny a biologie. A tak se stalo, že jsme po zakoupení čepic koupili před spaním ještě trochu aviváže, posilnili mozek a vyklopili klokaní mrdku. No, mňamka. Brrrr!
Ve středu večer nás u okénka na nádraží v Břeclavi čekalo milé překvapení. Jízdenka [un billete] do Vídně nás přijde na 492 Koruny (či 18,40E). No nekup to! Je přece logické, že jet vlakem cca 80 km stojí polovinu toho co letět letadlem cca 2000 km. Nechápu, proč jsme byli tak zaražení a ustavičně se snažili zjistit možné způsoby zlevnění.
Každopádně, před půlnocí jsme už byli "ubytováni" na vídeňském letišti, kde měl Mc Martin veselou epizodku s mnou zapůjčenou karimatkou, která pravděpodobně vlivem deště a nekrytého vertikálního umístění na boku batohu absorbovala při (ne?)dávném transportu z povodňových oblastí jisté množství vody, které se ukázalo - k Mc Martinově velké radosti - býti množstvím dokonale dostačujícím k souvislému poskytování zatuchlého smradu. Inu, nepůjčuj si od kamaráda zajíce v pytli!Pokračování příště, přecijen už je i na Španělsko krapet pozdě ...
fotky viz picasaweb.google.com/crysmanovo/...
Žádné komentáře :