Konečně jsem dodělal a uploadoval řadu náročných fotek z Alicante, tak můžeme pokračovat. Stále ještě si tu s Mc Martinem hovíme v nádherné čtvrti Granady v baráčku s příjemnou terasou. Já píšu tento text a Mc Martin právě hodil do DVD přehrávače ze studijních důvodů jakýs' film s názvem Tiernas Primas, co našel v knihovně. Jako obvykle při seznámení se s neznámým slovíčkem, zadávám do slovníku "tierna" (prima je sestřenice, to víme) - a ouha, "křehký, měkký, útlý". Usměju se, zahlásím Mc Martinovi: "Takže pórek" a pokračuju v psaní. No, ale to jsme trošku odbočili, v Granadě ještě přece nejsme :) ...
23.7. kolem desáté hodiny dopoledne jsme úspěšně přistáli na letišti v Alicante, venkovní teplota 27°C. Takže, co teď? No, přece si dáme bágly [equipajes] do úschovny, ať se s těma metrákovýma batohama v místních příjemných 38° odpoledne netaháme a můžeme jít na pláž. Chyba lávky! Úschovny zavazadel nejsou v provozu. Ani na vlakáči, ani na autobusáku, prostě nikde. Důvod? Údajně bomby (ETA?). Naštěstí se od někoho dozvídáme, že si můžeme nechat bágly v hotelu, což taky uděláme. 6E za dva batohy a 24h, to de. Cestou do hotelu se ale, zatímco teplota vzduchu stále neúprosně roste, shodujeme na tom, že existují lepší způsoby sebevraždy, než takhle "nalehko" stopovat 470 km v tropickém vedru.
Na vlakáči se tedy ptáme na vlak. V pohodě, jezdí co chvíli - za cca 70E. Huups, tak to asi ne. Tento výlet má být přece lowcost ... Tedy směr autobusák. No vida, Alicante -> Málaga 37E, to by šlo. Ale až zítra, chvilku se tu v Alicante zdržíme, když už tu jsme. Nový cíl: pláž. Po cestě si dáváme první Tinto de verano (z hlediska rozšíření něco jako u nás Kofola, z hlediska složení a chuti výborná lehce perlivá 4,5% limonáda z červeného vína; podávejte s kouskem citrónu a kopou ledu! [... y montón de hielo] :) v nedalekém baru, do kterého počas našeho poměrně krátkého pobytu v Alicante zavítáme ještě asi 4x, 
protože v něm pracuje suprová señora. Před 26 lety měla nehodu na motorce, která ji mimo díry do hlavy způsobila taky ochrnutí půlky těla a kompletní ztrátu paměti (včetně řeči). Ale tato milá dáma s příznačným jménem Mayte (angličtináři pochopí) "věří v život" a nevzdala to. Dala se do kupy, a teď čile pracuje 12 h denně v baru (fuj!) Prostě úžasné.
Z baru jsme se vydali ... No, a to až zítra ...
PS: Tiernas Primas nakonec nebyl pórek, ale takový velmi lehučký eroťák. Největší fešák je prý takový looser, že se ve filmu ani po 40 minutách ještě nesouložilo :)
23.7. kolem desáté hodiny dopoledne jsme úspěšně přistáli na letišti v Alicante, venkovní teplota 27°C. Takže, co teď? No, přece si dáme bágly [equipajes] do úschovny, ať se s těma metrákovýma batohama v místních příjemných 38° odpoledne netaháme a můžeme jít na pláž. Chyba lávky! Úschovny zavazadel nejsou v provozu. Ani na vlakáči, ani na autobusáku, prostě nikde. Důvod? Údajně bomby (ETA?). Naštěstí se od někoho dozvídáme, že si můžeme nechat bágly v hotelu, což taky uděláme. 6E za dva batohy a 24h, to de. Cestou do hotelu se ale, zatímco teplota vzduchu stále neúprosně roste, shodujeme na tom, že existují lepší způsoby sebevraždy, než takhle "nalehko" stopovat 470 km v tropickém vedru.
Na vlakáči se tedy ptáme na vlak. V pohodě, jezdí co chvíli - za cca 70E. Huups, tak to asi ne. Tento výlet má být přece lowcost ... Tedy směr autobusák. No vida, Alicante -> Málaga 37E, to by šlo. Ale až zítra, chvilku se tu v Alicante zdržíme, když už tu jsme. Nový cíl: pláž. Po cestě si dáváme první Tinto de verano (z hlediska rozšíření něco jako u nás Kofola, z hlediska složení a chuti výborná lehce perlivá 4,5% limonáda z červeného vína; podávejte s kouskem citrónu a kopou ledu! [... y montón de hielo] :) v nedalekém baru, do kterého počas našeho poměrně krátkého pobytu v Alicante zavítáme ještě asi 4x, protože v něm pracuje suprová señora. Před 26 lety měla nehodu na motorce, která ji mimo díry do hlavy způsobila taky ochrnutí půlky těla a kompletní ztrátu paměti (včetně řeči). Ale tato milá dáma s příznačným jménem Mayte (angličtináři pochopí) "věří v život" a nevzdala to. Dala se do kupy, a teď čile pracuje 12 h denně v baru (fuj!) Prostě úžasné.Z baru jsme se vydali ... No, a to až zítra ...
PS: Tiernas Primas nakonec nebyl pórek, ale takový velmi lehučký eroťák. Největší fešák je prý takový looser, že se ve filmu ani po 40 minutách ještě nesouložilo :)
Žádné komentáře :