Tentokrát si řekneme něco o filmfestu co tady probíhá, o obskurních i normálních filmech a o milých i nemilých událostech z Roadhouse baru. Nezapomeňte rozkliknout "[±] zobrazit/skrýt více/méně!" odkaz pro zobrazení celého příspěvku!
To jsem tak v neděli už byl znuděný psaním pythoního skriptu pro GIMP (rozuměj "programováním") a čtením elektronických tiskovin (jaké to krásné spojení), čímž jsem strávil i většinu soboty, protože jsme tentokrát nikam nevyvýletili (mělo se jet do městečka Ronda, ale kvůli technickým problémům (posralo se auto) to nevyšlo) a tak jsem vzal YOUthING, což je měsíčně vycházející seznam vše(h)různých kulturních aktivit v Malaze a blízkém okolí, a podíval se, co že se to dnes teda děje na kulturní scéně (uff, to je souvětí, panečku - skoro jako James Joyce :)
"Conferencia sobre fenómeno OVNI, 20:00h", čtu. No, super! Bude legrace, řekl jsem si a psychicky se připravil na blízká setkání třetího druhu (O.V.N.I. = UFO). Tak jsem si k večeru sbalil brýle a harmoniky (počítal jsem, že se pak za někým stavím na chvíli ve městě, než půjdu na tradiční muzicírování v Roadhouse baru) a vyrazil. Po cestě jsem vám vyfotil tady samotného velkého bronzového El pensadora od Rodina, který tu má v ulici Calle Molina Lario menší přehlídku svých soch.
Konference se konala v kinosálu na rektorátu, což je pěkná budova hnedle pod Alcazábou (ta arabská pevnost z XI. století). Přednášel postarší pilot španělské letecké společnosti Iberia a ještě kdosi. Bylo to celkem zajímavé, řešil tam svou osobní zkušenost z 80. let, kdy při letu do Paříže údajně viděli a zaznamenali na foťák neidentifikovatelný objekt, který se objevil na všech radarech Španělska a dokonce i na těch v Maroku.. Popisoval jak to vypadalo, jak jim hned po přistání zabavili film atd. Taky diskutovali nejčastější omyly (vlivem různých meteorologických a jiných jevů) a něco o Bermudském trojúhelníku.. No, zajímavé - hlavně proto, že to bylo španělsky :) Bylo by to ale bývalo zajímavější, kdybych rozuměl víc..
Co bylo na celé akci nejvíce pozitivní bylo objevení skutečnosti, že celý týden probíhá na začátku zmíněný filmový festival "XVII semana internacional de cine fantástico", a že 2 hodinové filmy dávají hned půl hoďky po konferenci, takže jsem tam zůstal a příjemně si tak vyplnil čas čekání na otevření Roadhouse baru. Tak se mrkneme, co že jsme to viděli, ne? Oba filmy spadaly do etapy "Masters Of Horror"..
A na závěr o slibované blbosti..
Jak už jsem se zmínil výše, a jak je mým zvykem každou neděli, po zhlédnutí filmečků jsem se vydal do Roadhouse baru. Tentokrát tam byl jen "Gordo", čili jen jeden ze dvou chlapíků, co tam občas koncertují. Pro mě to znamenalo to, že jsem si víc zafoukal. Samochvála smrdí, takže jak se to lidem líbilo tu popisovat nebudu :)
Po dopití asi třetího piwa jsem už byl unavený a tak jsem se rozhodl jít domů. U mostu si schovávám harmoniky z kapes do brašny a všimnu si, že mi chybí brýle. No, super! Tak se na patě otočím a svižným krokem se vláčím ve 2 ráno ten stejný kilometr který jsem právě ušel směrem k domovu zase zpátky do centra a doufám, že je třeba najdu. Kupodivu, mé očekávání se naplnilo, skutečně je někdo našel a odevzdal poslušně na bar.
Problém byl v tom, v jakém byly stavu. Jedno sklíčko chybělo úplně, druhé oškrábané jak omítka na cikánském domě, obě nožičky rozhozené jak thajská prostitutka, tělíčko pokřivené jako záda Polednice.. Bylo by mi jich i, chudinek, líto, ale zrovna mě přepadl vztek z toho, jaký jsem to nešika (rozuměj "blbec") - proč že jsem je jen nechával samotné, nahé a bezbranné v kapse u košile!? Mou nezodpovědnost tak pošlapáním a potaháním ve špíně vykoupily.. Ach mé nebohé! V žalu jsem tak na kolena kles' a se zapalovačem neznámé značky, neznámého člověka druhé sklíčko hledat začal jsem, neboť na mysl rychle přišlo mi, že s natolik omezenou zásobou kontaktních čoček bez brýlí těžko bych zde ve studiu pokračovati mohl. Ano, nalezl jsem. Zdrcen žalem a tíhou počínání svého zlého, krokem plíživým opět k domovu vydal jsem se..
[±] zobrazit/skrýt více/méně
To jsem tak v neděli už byl znuděný psaním pythoního skriptu pro GIMP (rozuměj "programováním") a čtením elektronických tiskovin (jaké to krásné spojení), čímž jsem strávil i většinu soboty, protože jsme tentokrát nikam nevyvýletili (mělo se jet do městečka Ronda, ale kvůli technickým problémům (posralo se auto) to nevyšlo) a tak jsem vzal YOUthING, což je měsíčně vycházející seznam vše(h)různých kulturních aktivit v Malaze a blízkém okolí, a podíval se, co že se to dnes teda děje na kulturní scéně (uff, to je souvětí, panečku - skoro jako James Joyce :)
"Conferencia sobre fenómeno OVNI, 20:00h", čtu. No, super! Bude legrace, řekl jsem si a psychicky se připravil na blízká setkání třetího druhu (O.V.N.I. = UFO). Tak jsem si k večeru sbalil brýle a harmoniky (počítal jsem, že se pak za někým stavím na chvíli ve městě, než půjdu na tradiční muzicírování v Roadhouse baru) a vyrazil. Po cestě jsem vám vyfotil tady samotného velkého bronzového El pensadora od Rodina, který tu má v ulici Calle Molina Lario menší přehlídku svých soch.
Konference se konala v kinosálu na rektorátu, což je pěkná budova hnedle pod Alcazábou (ta arabská pevnost z XI. století). Přednášel postarší pilot španělské letecké společnosti Iberia a ještě kdosi. Bylo to celkem zajímavé, řešil tam svou osobní zkušenost z 80. let, kdy při letu do Paříže údajně viděli a zaznamenali na foťák neidentifikovatelný objekt, který se objevil na všech radarech Španělska a dokonce i na těch v Maroku.. Popisoval jak to vypadalo, jak jim hned po přistání zabavili film atd. Taky diskutovali nejčastější omyly (vlivem různých meteorologických a jiných jevů) a něco o Bermudském trojúhelníku.. No, zajímavé - hlavně proto, že to bylo španělsky :) Bylo by to ale bývalo zajímavější, kdybych rozuměl víc..
Co bylo na celé akci nejvíce pozitivní bylo objevení skutečnosti, že celý týden probíhá na začátku zmíněný filmový festival "XVII semana internacional de cine fantástico", a že 2 hodinové filmy dávají hned půl hoďky po konferenci, takže jsem tam zůstal a příjemně si tak vyplnil čas čekání na otevření Roadhouse baru. Tak se mrkneme, co že jsme to viděli, ne? Oba filmy spadaly do etapy "Masters Of Horror"..Pro Life
Nebudu to napínat, byl to nejhorší film, co jsem kdy viděl. Byla to taková sračka, že mě to ke konci začalo paradoxně velmi bavit :) Scénář nemohl napsat soudný člověk a režisér musel nutně být pod vlivem omamných látek, když něco takového vypustil do světa. Nebo má svérázný smysl pro humor a velmi specifické publikum. Když se v závěru filmu ze země proboural "zlý démon" a za dramatických zpomalených záběrů "mocně zařval", to už jsem to nevydržel a propukl v hlasitý smích..
Pro-life, John Carpenter, 2006, 57 min.
Verdikt: Tenhle film prostě musíte vidět!! (jako vážně)
...Nebudu to napínat, byl to nejhorší film, co jsem kdy viděl. Byla to taková sračka, že mě to ke konci začalo paradoxně velmi bavit :) Scénář nemohl napsat soudný člověk a režisér musel nutně být pod vlivem omamných látek, když něco takového vypustil do světa. Nebo má svérázný smysl pro humor a velmi specifické publikum. Když se v závěru filmu ze země proboural "zlý démon" a za dramatických zpomalených záběrů "mocně zařval", to už jsem to nevydržel a propukl v hlasitý smích..
Pro-life, John Carpenter, 2006, 57 min.
Verdikt: Tenhle film prostě musíte vidět!! (jako vážně)
The Screwfly Solution
Po nevšedním zážitku z předchozího filmu jsem už byl připravený na cokoliv. Když se v úvodních titulcích objevilo jméno Jason Priestley, nemohl jsem se nepousmát (Cože, vy si nepamatujete Brandona Walshe?) Kupodivu, film měl celkem zajímavý děj a hlavně myšlenku - celosvětově se rozšiřující epidemie podivné choroby způsobující nekontrolovatelnou agresivitu mužů vůči ženám (klasicky prezentováno a objasňováno dvojicí vědců). Obsazení "Brandona" do role jednoho z vědců kupodivu vůbec nepůsobí rušivě, má sexy fousy a je to už starý chlapák :)
Velmi mě pobavily některé hlášky - třeba "Moosenee is now a liberated zone, and all up by Hudson Bay", přičemž "liberated zone" zde pochopitelně v kontextu znamená "vyčištěno od žen".
Místy mě překvapila poměrně surově prezentovaná brutalita. Film je dost krvavý (což mi nevadí, naopak! jsme přece v horroru :), ale v jedné scéně (strip bar) to bylo tak nějak "až příliš", lebo úroveň brutality v této scéně několikanásobně převýšila zbytek filmu. Stejně tak mě trochu rozladila scéna z konce filmu (i když technicky pěkně provedená), kdy.. no, přece neřeknu všechno..
The screwfly solution, Joe Dante, 2006, 59 min.
Verdikt: Jop, nebylo to špatné. Vzhledem k délce (čili "krátkosti") filmu můžu doporučit.
Po nevšedním zážitku z předchozího filmu jsem už byl připravený na cokoliv. Když se v úvodních titulcích objevilo jméno Jason Priestley, nemohl jsem se nepousmát (Cože, vy si nepamatujete Brandona Walshe?) Kupodivu, film měl celkem zajímavý děj a hlavně myšlenku - celosvětově se rozšiřující epidemie podivné choroby způsobující nekontrolovatelnou agresivitu mužů vůči ženám (klasicky prezentováno a objasňováno dvojicí vědců). Obsazení "Brandona" do role jednoho z vědců kupodivu vůbec nepůsobí rušivě, má sexy fousy a je to už starý chlapák :)
Velmi mě pobavily některé hlášky - třeba "Moosenee is now a liberated zone, and all up by Hudson Bay", přičemž "liberated zone" zde pochopitelně v kontextu znamená "vyčištěno od žen".
Místy mě překvapila poměrně surově prezentovaná brutalita. Film je dost krvavý (což mi nevadí, naopak! jsme přece v horroru :), ale v jedné scéně (strip bar) to bylo tak nějak "až příliš", lebo úroveň brutality v této scéně několikanásobně převýšila zbytek filmu. Stejně tak mě trochu rozladila scéna z konce filmu (i když technicky pěkně provedená), kdy.. no, přece neřeknu všechno..
The screwfly solution, Joe Dante, 2006, 59 min.
Verdikt: Jop, nebylo to špatné. Vzhledem k délce (čili "krátkosti") filmu můžu doporučit.
A na závěr o slibované blbosti..
Jak už jsem se zmínil výše, a jak je mým zvykem každou neděli, po zhlédnutí filmečků jsem se vydal do Roadhouse baru. Tentokrát tam byl jen "Gordo", čili jen jeden ze dvou chlapíků, co tam občas koncertují. Pro mě to znamenalo to, že jsem si víc zafoukal. Samochvála smrdí, takže jak se to lidem líbilo tu popisovat nebudu :)
Po dopití asi třetího piwa jsem už byl unavený a tak jsem se rozhodl jít domů. U mostu si schovávám harmoniky z kapes do brašny a všimnu si, že mi chybí brýle. No, super! Tak se na patě otočím a svižným krokem se vláčím ve 2 ráno ten stejný kilometr který jsem právě ušel směrem k domovu zase zpátky do centra a doufám, že je třeba najdu. Kupodivu, mé očekávání se naplnilo, skutečně je někdo našel a odevzdal poslušně na bar.Problém byl v tom, v jakém byly stavu. Jedno sklíčko chybělo úplně, druhé oškrábané jak omítka na cikánském domě, obě nožičky rozhozené jak thajská prostitutka, tělíčko pokřivené jako záda Polednice.. Bylo by mi jich i, chudinek, líto, ale zrovna mě přepadl vztek z toho, jaký jsem to nešika (rozuměj "blbec") - proč že jsem je jen nechával samotné, nahé a bezbranné v kapse u košile!? Mou nezodpovědnost tak pošlapáním a potaháním ve špíně vykoupily.. Ach mé nebohé! V žalu jsem tak na kolena kles' a se zapalovačem neznámé značky, neznámého člověka druhé sklíčko hledat začal jsem, neboť na mysl rychle přišlo mi, že s natolik omezenou zásobou kontaktních čoček bez brýlí těžko bych zde ve studiu pokračovati mohl. Ano, nalezl jsem. Zdrcen žalem a tíhou počínání svého zlého, krokem plíživým opět k domovu vydal jsem se..
[±] zobrazit/skrýt více/méně
Žádné komentáře :