Tak mám za sebou první muzikální vystoupení pro širší veřejnost.
Musím říct, že napoprvé to byla docela síla, protože před námi hrála J.Koubková a po nás hrál P.Lipa, takže dělat "předskokana" někomu jako je Lipa ve mě vyvolávalo poměrně stísněné pocity. Ale to jsem začal trochu moc "out of context", takže asi začnu trošku obšírněji (jesus, to je hrozné slovo).
Nejspíš bych měl asi začít tím, jak jsem se vůbec dostal na takový festival (jakožto účinkující), protože se mě na to stejně každý ptá a musím to pořád opakovat dokola.
Takže, všechno to začalo mým brzkým odjezdem do Španělska. Protože nájmy nejsou nejlevnější, bylo třeba najít místo mě na půl roku někoho na privát. A našel se perspektivní student jménem Ota, což vše vysvětluje. Ok, moc to toho nevysvětluje (nesnažím se být vtipný, jen jsem to vykládal už tolikrát, že už mě ani nebaví o tom psát. Ale budiž, jednou jsem se rozhodl blogovat, tak si budu muset zvyknout), takže dál: vzhledem k faktu, že po světě se pohybuje spousta všemožných individuí, lidí nezáživných, extrémistických, nudných a tak vůbec, byl drahý to náš Ota odvlečen na místo plné dýmu s vysokým pultem, kde stanul před přísnou komisí, což ve skutečnosti znamená, že mikee,saly a já jsme s ním zašli na piwo pokecat. Ukázalo se, že Ota je nejen v pohodě typ, ale že navíc hraje v bluesové kapele (lidé co mě znají jistě vidí hvězdičku nadšení v mém oku). No, a jak to tam tak všechno řešíme, tak Ota prohodí "tak si s náma zítra přijď do Díry zahrát", načež dodá, že "Díra" je hospůdka vedle "Devadesátky" u Slovanského náměstí. Tak jsem druhý den sbalil svých pět švestek (foukacích harmonik) a vydal se do Díry. Klukům i lidem se k mému překvapení má imitace hry na foukací harmoniku líbila, a to dokonce tak, že za mnou přišel postarší mužik v kovbojském klobouku, který si mimochodem s klukama střihnul zedva vály na elektriku, jestli si prý nechci zahrát s nima v kapele. Hehe. No, a tak to někdy v červnu začalo.
S Otou a spol. (čili Backsight) jsem začal občas chodit na zkoušky a když jsem přišel na zkoušku za Zdenkem ("mužik v klobouku"), tak mi hned oznámil, že budeme hrát v srpnu na nějakém festivalu :)
Tak se skutečně stalo, a pod názvem Mocca soul band jsme vystoupili v Dalešicích - viz fotka vpravo.
No, a konečně se dostáváme k tomu, o čem jsem někde nahoře začal psát.. Akce to byla výborná, dokonce jsem to ani moc neprasil, i když jsem měl nervy v kýblu. Naštěstí nebyl problém si čekání na naše vystoupení (hráli jsme až předposlední) zkrátit popíjením piwa, kteréžto mě trochu uklidnilo. Zato mě vůbec neuklidnilo vystoupení kapely Highway 61, kde borec strašně dobře smažil na harmoniku skoro ve všech písničkách, takže jsme pro jistotu ještě se saxofonistou lupli panáka sliwowice na hned vedle probíhající svatbě. I když, pravdou spíš je, že nám byl ženichem vnucen, protože jsme už popíjet před vystoupením nechtěli.
Co se týká účastněných kapel, tak to bylo super. Jen zvukař byl nejspíš trošku nachlazený na uších, což se projevovalo hlavně mizerným nazvučením sól. Docela mě pobavilo, když si Koubková nechala přinést na pódium při vystoupení dvojku bílého :)
No, a Petr Lipa.. bomba! Škoda, že nemám fotku. Vlastně, jaká škoda? Dyk de o hudbu a ta na fotce moc slyšet nejde, on je to na pohled vcelku obyčejný chlap.. ale ten hlas! "kto ju podporí mat malý bytík v podkroví, len štyri steny a nic viac len za pár korun na mesiac.."
Musím říct, že napoprvé to byla docela síla, protože před námi hrála J.Koubková a po nás hrál P.Lipa, takže dělat "předskokana" někomu jako je Lipa ve mě vyvolávalo poměrně stísněné pocity. Ale to jsem začal trochu moc "out of context", takže asi začnu trošku obšírněji (jesus, to je hrozné slovo).
Nejspíš bych měl asi začít tím, jak jsem se vůbec dostal na takový festival (jakožto účinkující), protože se mě na to stejně každý ptá a musím to pořád opakovat dokola.
Takže, všechno to začalo mým brzkým odjezdem do Španělska. Protože nájmy nejsou nejlevnější, bylo třeba najít místo mě na půl roku někoho na privát. A našel se perspektivní student jménem Ota, což vše vysvětluje. Ok, moc to toho nevysvětluje (nesnažím se být vtipný, jen jsem to vykládal už tolikrát, že už mě ani nebaví o tom psát. Ale budiž, jednou jsem se rozhodl blogovat, tak si budu muset zvyknout), takže dál: vzhledem k faktu, že po světě se pohybuje spousta všemožných individuí, lidí nezáživných, extrémistických, nudných a tak vůbec, byl drahý to náš Ota odvlečen na místo plné dýmu s vysokým pultem, kde stanul před přísnou komisí, což ve skutečnosti znamená, že mikee,saly a já jsme s ním zašli na piwo pokecat. Ukázalo se, že Ota je nejen v pohodě typ, ale že navíc hraje v bluesové kapele (lidé co mě znají jistě vidí hvězdičku nadšení v mém oku). No, a jak to tam tak všechno řešíme, tak Ota prohodí "tak si s náma zítra přijď do Díry zahrát", načež dodá, že "Díra" je hospůdka vedle "Devadesátky" u Slovanského náměstí. Tak jsem druhý den sbalil svých pět švestek (foukacích harmonik) a vydal se do Díry. Klukům i lidem se k mému překvapení má imitace hry na foukací harmoniku líbila, a to dokonce tak, že za mnou přišel postarší mužik v kovbojském klobouku, který si mimochodem s klukama střihnul zedva vály na elektriku, jestli si prý nechci zahrát s nima v kapele. Hehe. No, a tak to někdy v červnu začalo.
S Otou a spol. (čili Backsight) jsem začal občas chodit na zkoušky a když jsem přišel na zkoušku za Zdenkem ("mužik v klobouku"), tak mi hned oznámil, že budeme hrát v srpnu na nějakém festivalu :)Tak se skutečně stalo, a pod názvem Mocca soul band jsme vystoupili v Dalešicích - viz fotka vpravo.
No, a konečně se dostáváme k tomu, o čem jsem někde nahoře začal psát.. Akce to byla výborná, dokonce jsem to ani moc neprasil, i když jsem měl nervy v kýblu. Naštěstí nebyl problém si čekání na naše vystoupení (hráli jsme až předposlední) zkrátit popíjením piwa, kteréžto mě trochu uklidnilo. Zato mě vůbec neuklidnilo vystoupení kapely Highway 61, kde borec strašně dobře smažil na harmoniku skoro ve všech písničkách, takže jsme pro jistotu ještě se saxofonistou lupli panáka sliwowice na hned vedle probíhající svatbě. I když, pravdou spíš je, že nám byl ženichem vnucen, protože jsme už popíjet před vystoupením nechtěli.
Co se týká účastněných kapel, tak to bylo super. Jen zvukař byl nejspíš trošku nachlazený na uších, což se projevovalo hlavně mizerným nazvučením sól. Docela mě pobavilo, když si Koubková nechala přinést na pódium při vystoupení dvojku bílého :) No, a Petr Lipa.. bomba! Škoda, že nemám fotku. Vlastně, jaká škoda? Dyk de o hudbu a ta na fotce moc slyšet nejde, on je to na pohled vcelku obyčejný chlap.. ale ten hlas! "kto ju podporí mat malý bytík v podkroví, len štyri steny a nic viac len za pár korun na mesiac.."
