Dnes budeme pokračovat ve výkladu termínů - minule jsme řešili lamu, tentokráte se podíváme na práci. Práce se dá definovat mnoha způsoby, s přihlédnutím ke kontextu je pak možností ještě vícero. Mimo standardní definice se podíváme hlavně na alternativní výklady a věci, co s prací souvisí. Nuže, hurá do toho!
Z hlediska fyziky je (mechanická) práce veličina vyjadřující dráhový účinek silového působení na hmotný bod (těleso). Je dána dráhovým integrálem síly. Pohybuje-li se hmotný bod ve směru působící síly o stálé velikosti F po dráze s, je vykonaná práce W = F * s. [CoJeCo]
Práce ve fyzikálním smyslu je působení síly na fyzikální těleso, při kterém dochází k posouvání tohoto tělesa. Velikost práce lze vypočítat jako součin složky síly ve směru pohybu a dráhy, po kterou se těleso posunulo. [Wikipedia]
Člověk s ekonomickým vzděláním, tedy potenciálně i já, by mohl říci, že práce patří mezi výrobní faktory - na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Čili práce je to, co nabízí každý jednotlivec na trhu práce.
Právník by pak mohl za práci prohlásit výdělečnou činnost vykonávanou v rámci pracovněprávního vztahu. [Wikipedia]
Doktor by naopak namítal, že (svalová) práce je reakce svalových vláken na podráždění, charakterizovaná jejich smrštěním. Rozeznává se a) práce pozitivní, při které sval dodává energii polohovou nebo kinetickou, popřípadě pracuje proti odporu; b) práce negativní, kdy sval zadržuje pohyb nebo pád, popřípadě proti odporu povoluje; c) práce statická, při které se ve svalu zvyšuje napětí, aniž se jeho vlákna zkracují, například udržování rovnováhy. [CoJeCo]
Podle Ottovy encyklopedie obecných vědomostí jest (lidská) práce uvědomělá činnost směřující k realisaci určitého úkolu (cíle). S hlediska tohoto cíle jsou soustředěny naše funkce v účelně uspořádanou, (pravidelně) učleněnou, relativně soustavnou činnost. Tato činnost se specificky vyznačuje pracovním úsilím (napětím), vznikajícím tím, že pracující subjekt překonává v pracovním procesu určité odpory a překážky realisace pracovního úkolu. [Ottova encyklopedie]
A teď trošku jinak, aneb co si o práci myslí toaletní papír (viz poslední zdroj na konci článku). Šedou barvou přidávám svůj komentář:
Práce je to, co nikdo nechce dělat.
..řekl nejmenovaný dělník.
Práce je poslední zoufalý pokus, jak získat peníze.
..řekla úřednice z úřadu práce.
Každý člověk žije z práce, ale ne každý ze své.
..řekl úspěšný manařer.
Někomu jde práce od ruky, jinému ruce od práce.
..řekl český politik.
Lenoch je ten, kdo nepředstírá, že pracuje.
..řekl firemní psycholog.
A na závěr ještě malá hádanka:
Víte, jaký je rozdíl mezi člověkem a velbloudem? Velbloud může pracovat celý týden bez pití, člověk může pít celý týden bez práce. :)
Zdroj: CoJeCo, Wikipedia, Seznam Encyklopedie, Toaletní papír v plechovce - K7 (Albi ČR a.s.)
Z hlediska fyziky je (mechanická) práce veličina vyjadřující dráhový účinek silového působení na hmotný bod (těleso). Je dána dráhovým integrálem síly. Pohybuje-li se hmotný bod ve směru působící síly o stálé velikosti F po dráze s, je vykonaná práce W = F * s. [CoJeCo]
Práce ve fyzikálním smyslu je působení síly na fyzikální těleso, při kterém dochází k posouvání tohoto tělesa. Velikost práce lze vypočítat jako součin složky síly ve směru pohybu a dráhy, po kterou se těleso posunulo. [Wikipedia]
Člověk s ekonomickým vzděláním, tedy potenciálně i já, by mohl říci, že práce patří mezi výrobní faktory - na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Čili práce je to, co nabízí každý jednotlivec na trhu práce.
Právník by pak mohl za práci prohlásit výdělečnou činnost vykonávanou v rámci pracovněprávního vztahu. [Wikipedia]
Doktor by naopak namítal, že (svalová) práce je reakce svalových vláken na podráždění, charakterizovaná jejich smrštěním. Rozeznává se a) práce pozitivní, při které sval dodává energii polohovou nebo kinetickou, popřípadě pracuje proti odporu; b) práce negativní, kdy sval zadržuje pohyb nebo pád, popřípadě proti odporu povoluje; c) práce statická, při které se ve svalu zvyšuje napětí, aniž se jeho vlákna zkracují, například udržování rovnováhy. [CoJeCo]
Podle Ottovy encyklopedie obecných vědomostí jest (lidská) práce uvědomělá činnost směřující k realisaci určitého úkolu (cíle). S hlediska tohoto cíle jsou soustředěny naše funkce v účelně uspořádanou, (pravidelně) učleněnou, relativně soustavnou činnost. Tato činnost se specificky vyznačuje pracovním úsilím (napětím), vznikajícím tím, že pracující subjekt překonává v pracovním procesu určité odpory a překážky realisace pracovního úkolu. [Ottova encyklopedie]
A teď trošku jinak, aneb co si o práci myslí toaletní papír (viz poslední zdroj na konci článku). Šedou barvou přidávám svůj komentář:
Práce je to, co nikdo nechce dělat.
..řekl nejmenovaný dělník.
Práce je poslední zoufalý pokus, jak získat peníze.
..řekla úřednice z úřadu práce.
Každý člověk žije z práce, ale ne každý ze své.
..řekl úspěšný manařer.
Někomu jde práce od ruky, jinému ruce od práce.
..řekl český politik.
Lenoch je ten, kdo nepředstírá, že pracuje.
..řekl firemní psycholog.
A na závěr ještě malá hádanka:
Víte, jaký je rozdíl mezi člověkem a velbloudem? Velbloud může pracovat celý týden bez pití, člověk může pít celý týden bez práce. :)
Zdroj: CoJeCo, Wikipedia, Seznam Encyklopedie, Toaletní papír v plechovce - K7 (Albi ČR a.s.)