Protože už máme srpen v tahu, rozhodl jsem se, že v několika odstavcích shrnu stručně tyto prázdniny.
O letošní Vltavě s FITˇákama jsem psal už v samostatném příspěvku, kde jsem na konci nakousl téma "slečna a telefonní číslo". Inu, je to tak, že prázdniny jsem v podstatě strávil celé právě s touto slečnou, tedy se Sixtou :) Scukli jsme se, padli si do oka, jeli spolu na kolo, zalúbili sme sa, a pak jsem se k Sixtě na měsíc a něco nastěhoval do Prahy, kde jsem si i trošku zabrigádničil, neboť nejen láskou živ je člověk. No, to jsem trošku ("") zkrátil, neva :)
Brigáda u Greenpeace byla velmi zajímavá. Vzal jsem ji jednak proto, že byla jedna z prvních, na kterou jsem na netu narazil, jednak proto, že jsem si říkal, že to bude určitě zajímavé a že se ledacos zajímavého dozvím. Alternativní brigáda byla "telemarketing", se kterým to dopadlo tak, že jsem po pohovoru u Greenpeace ani nešel na pohovor, lebo mi bylo jasné, že by to byla hrozná pruda.
Mou vyslouženou pozicí (stejně jako všech ostatních) se stal "frontliner", tedy člověk co musí během 6tihodinové pracovní doby sehnat na ulici co nejvíce lidí, co se mu "upíšou", že budou přispívat na Greenpeace. Odborně se této činnosti říká streetfundrising (jaké to krásné české slovo). No, jistě si dokážete představit, že to asi nebyl žádný med - obzvláště tady v Praze, kde podobnou brigádu dělá celá řada jiných neziskovek (Amnesty international, Hnutí Duha, Člověk v tísni..)
Bývaly dny, kdy mi třeba 3 hodiny vůbec nikdo ani nezastavil, abych se vůbec dostal ke slovu, což bylo dost depresivní. Byl jsem pak aspoň rád za někoho úplně dementního, s kým jsem se mohl pohádat (tedy proběhla alespoň nějaká interakce).
A co se zhruba dělo?
Celkově musím říct, že brigáda u Greenpeace byla velmi přínosná. Docela jsem se otrkal v oslovování lidí a vedení dialogu, dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí (každý čtvrtek je na centrále školení či "přednáška") aplikovatelných v běžném životě, stal jsem se (zcela dobrovolně a rád) přispěvatelem, získal jsem pro Greenpeace docela dost lidí, a tím si taky vydělal nějaký ten chechták. Mimochodem, každý týden se dělal nábor nováčků (20 - 30 lidí), ze kterých se dalšího týdne dožilo dycky tak maximálně 5 (když nemáte výsledky, tak letíte :) - takže opravdu žádná sranda.
Kdo by snad měl nějaké pochybnosti o smyslu či náplni práce Greenpeace, můžem zajít na pivo, rád o tom podiskutuju. Ze zkušenosti v terénu vím, že drtivá většina lidí má naprosto mylné, či vůbec žádné, představy o tom, co Greenpeace dělá, a spokojí se tedy s absurdním zaškatulkováním typu "to jsou ti co se přivazujou ke stromům", nebo si dokonce myslí, že GP má něco společného se Stranou Zelených.
Tak, a příště budeme pokračovat kolama, lodičkama, koncertama, a co já vím co ještě :)
O letošní Vltavě s FITˇákama jsem psal už v samostatném příspěvku, kde jsem na konci nakousl téma "slečna a telefonní číslo". Inu, je to tak, že prázdniny jsem v podstatě strávil celé právě s touto slečnou, tedy se Sixtou :) Scukli jsme se, padli si do oka, jeli spolu na kolo, zalúbili sme sa, a pak jsem se k Sixtě na měsíc a něco nastěhoval do Prahy, kde jsem si i trošku zabrigádničil, neboť nejen láskou živ je člověk. No, to jsem trošku ("") zkrátil, neva :)Brigáda u Greenpeace byla velmi zajímavá. Vzal jsem ji jednak proto, že byla jedna z prvních, na kterou jsem na netu narazil, jednak proto, že jsem si říkal, že to bude určitě zajímavé a že se ledacos zajímavého dozvím. Alternativní brigáda byla "telemarketing", se kterým to dopadlo tak, že jsem po pohovoru u Greenpeace ani nešel na pohovor, lebo mi bylo jasné, že by to byla hrozná pruda.
Mou vyslouženou pozicí (stejně jako všech ostatních) se stal "frontliner", tedy člověk co musí během 6tihodinové pracovní doby sehnat na ulici co nejvíce lidí, co se mu "upíšou", že budou přispívat na Greenpeace. Odborně se této činnosti říká streetfundrising (jaké to krásné české slovo). No, jistě si dokážete představit, že to asi nebyl žádný med - obzvláště tady v Praze, kde podobnou brigádu dělá celá řada jiných neziskovek (Amnesty international, Hnutí Duha, Člověk v tísni..)
Bývaly dny, kdy mi třeba 3 hodiny vůbec nikdo ani nezastavil, abych se vůbec dostal ke slovu, což bylo dost depresivní. Byl jsem pak aspoň rád za někoho úplně dementního, s kým jsem se mohl pohádat (tedy proběhla alespoň nějaká interakce).
A co se zhruba dělo?- 3x jsem pomohl slepému do metra
- Nejméně 5x jsem si pokecal španělsky s turisty (pomoc s metrem, jízdenkami, výměna Korun za Eura, tipy na výlet..), ještě vícekrát potom anglicky.
- Poučil jsem se, že opravdu nemá smysl házet peníze kasičkářům (lidi prodávající stužky, berušky, odznáčky.. se slovy: "Přispějte na.."), protože od jedné sympatické slečny co to dělala na Muzeu jsem se dozvěděl, že na ty postižené děti z toho de jenom bídných 35%
- Několikrát jsem si vyslechl, že jsme (Greenpeace) "fašisti", "teroristi", "horší než svědci Jehovovi", "zasraní greenpeace" apod.
- Viděl jsem poprvé na vlastní oči, jak si lidi píchají, a jak se čichají výpary ze lžičky nad zapalovačem (přímo v centru Prahy, v metru na Můstku)
- Potkal jsem pár úžasných lidí se zdravými názory, nebo aspoň lidí co uměli rozumně protiargumentovat a nebyli úplně vymaštění, což mě potěšilo.
- Hlídali jsme stánek s borůvkami, když si šla prodávající slečna odskočit (mimochodem, slečna se taky "upsala" :)
- Potvrdilo se, že nejvíc se o prostředí (nejen z ekologického pohledu) kolem nás a ve světě zajímají mladí lidi a studenti.
- Taktéž že stejná skupina lidí (tedy obvykle lidi relativně bez peněz) je ochotná přispívat na neziskové organizace - narozdíl od "kravaťáků" či "dámiček", tedy lidí evidentně s penězi (kravaťáka se mi podařilo "upsat" za celou dobu jen jednoho, a to byl zároveň skoro jediný co se vůbec zastavil)
Celkově musím říct, že brigáda u Greenpeace byla velmi přínosná. Docela jsem se otrkal v oslovování lidí a vedení dialogu, dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí (každý čtvrtek je na centrále školení či "přednáška") aplikovatelných v běžném životě, stal jsem se (zcela dobrovolně a rád) přispěvatelem, získal jsem pro Greenpeace docela dost lidí, a tím si taky vydělal nějaký ten chechták. Mimochodem, každý týden se dělal nábor nováčků (20 - 30 lidí), ze kterých se dalšího týdne dožilo dycky tak maximálně 5 (když nemáte výsledky, tak letíte :) - takže opravdu žádná sranda.
Kdo by snad měl nějaké pochybnosti o smyslu či náplni práce Greenpeace, můžem zajít na pivo, rád o tom podiskutuju. Ze zkušenosti v terénu vím, že drtivá většina lidí má naprosto mylné, či vůbec žádné, představy o tom, co Greenpeace dělá, a spokojí se tedy s absurdním zaškatulkováním typu "to jsou ti co se přivazujou ke stromům", nebo si dokonce myslí, že GP má něco společného se Stranou Zelených.
Tak, a příště budeme pokračovat kolama, lodičkama, koncertama, a co já vím co ještě :)
