España otra vez! #6

Málaga!

Při cestě z Granady do Malagy, která mimochodem trvala asi o hodinu a půl dýl než v řádu, jsme se dozvěděli zajímavou zprávu. Totiž, byl jsem domluvený s jakým's Pavlem - což je syn jedné milé dámy, se kterou jsem se setkal asi měsíc před odjezdem a jen tak mimochodem při hovoru došlo na Malagu, a že tam má syna .. a že se máme ozvat, že nás na chvíli ubytuje - že ho budeme po dobu neurčitou okupovat. Překvapením bylo, když jsme v autobuse při hovoru s ním zjistili, že vlastně nebydlí v Malaze, ale ve Fuengirole, což je asi 3/4 hodiny vlakem. Whoops ...

V ulicích Malagy se vyskytuje zajímavá forma "veřejných bazarů náhradních dílů":


A tak jsem opět oprášil číslo na své známé Rocio a Marii Jesus, což se ukázalo býti rozhodnutím správným, neb milá a úžasná Rocio nás dočasně ubytovala ve svém bytě. Ihned jsme započali průzkum trhu s realitami k pronájmu a kupodivu byli celkem brzy úspěšní. Hezký byt v centru u univerzity za 280E na měsíc - tedy 140 na každého. Supr! Zůstali sme ještě další den u Rocio, dali večeři, podebatovali s Mc Martinem (nejen) o krizi, dali první plážový den v Malaze ... Než jsme se po více než týdnu nastěhovali konečně do "našeho" - poprvé za celý výlet :)


Se španělštinou hýbeme celkem pravidelně i z Martinovy knížky "Učebnice současné španělštiny", která je fakt dobrá. Nejen, že se podle ní dobře učí a má užitečný slovník, ale taky bývá dost vtipná:
"Nejlepším přítelem české ženy není pes, ale mop s kbelíkem", "Jelikož Manuel není žádný všeuměl, je možné, že dojde k výbuchu. Nelekněte se!", ...

Mimo této učebnice jsme si s Mc Martinem okamžitě zamilovali místní zpravodajství :)


O ohrožené existenci oblíbeného místa Casa Invisible, návštěvě squatu, příjezdu Vráti, kreslení na místním happeningu Ne násilí, zgagarinování, výletu do Fuengiroly a Zahary, pozorování meteoritů, průběhu Ferie a dalším ... viz příště. Teď se musíme věnovat jednomu detailu - "SkyEurope nezaplatily a končí ve Vídni ...", "... Už je ale jasné, že firma skončí s lety do Vídně, kde měla jednu ze tří základen." Mno, hádejte, kam máme zpáteční letenku ...

PS: "veřejný bazar náhradních dílů" Bílé auto už dále nefunguje. Zmizel :)

foto jako obvykle zde

España otra vez! #5

Druhého dne ráno (resp. odpoledne) se nás milá spolubydlící, Portorikánka Patricia, zeptala, jak že tu dlouho chceme ještě být. Vzhledem k tomu, že jsme nikoho předtím neznali a spali tam 2 noci, namísto plánovaného "necháme si tam batohy", pochopil jsem to jako narážku, že už bysme snad měli vypadnout, což jsme měli stejně v plánu. Pak se ale jala pokračovat a vysvětlila nám, že má kamaráda, co má pronajatý byt v luxusní čtvrti Albaicín a jede na týden pryč, a že jestli prý tam nechceme bydlet - za zalívání květin (!?) Nuže, to se nedalo odmítnout, Malaga počká! Mc Martin si navíc udělá nějakou tu svou překladatelskou práci, co si s sebou do Španělska vzal jako cestovní břemeno. Byteček to byl vskutku moc hezký - hlavně ta terasa ...



A tak se z nás stali na chvíli Granaďané. Procházky, bazary, tapas, víno, teraska se známými, sangría, modrý sýr, zalévání květin :), večerní uličky ...


V některých restauracích mají zajímavou výzdobu - např. prasečí nožičky (jamón) či pomalované kytary:


Když se přiblížil den odjezdu (sobota 1.8.), vyrazili jsme do města koupit něco Patricii - nakonec to vyhrálo FairTrade bio kafe, což ji vzhledem k jejímu smýšlení a nátuře velmi potěšilo. Po toulání se městem jsme zjistili, že Granada je mimo graffiti i městem alienů. Třeba tyto šachy, kdyby nestály 600E (!), tak bych určitě chtěl ...



Poslední rozloučení na Miradoru de San Nicolas, a ráno už sedíme v autobuse do Malagy ...

Upřímné a velké díky patří všem lidem "z Granady", co se o nás hezky postarali - především Štěpánovi, Haničce, Fruncovi, Martině a Patricii. Děkujeme!

fotky jako obvykle v mých albech na PicasaWebu

España otra vez! #4

Z autobusáku jsme se tedy kolem sedmé ráno vydali dále do centra Granady najít nějaké šikovné místo na spaní, trošku se prospali a zopakovali bojovku "najdi místo pro uložení batohů". Zkusili jsme asi 4 hotely, ee, nic. Naštěstí [afortunadamente] crysman má milé kamarády, jako třeba *El, která zase má jiné milé kamarády, z nichž někteří jsou shodou okolností dlouhodobě v Granadě. Na druhou stranu, ve Španělsku není záhodno mladým českým studentům volat před pravým polednem, tedy se vydáváme směrem nahoru. Proč? No přece ... ten výhled :) !?


K našemu milému překvapení objevujeme skutečnost, že Granada je městem graffiti - jako skutečného umění, ne jen ledajakých čmáranic.
...

Po poledni [por la tarde] voláme jakémus' Štěpánovi (pamatujete? ... kamarádi kamarádů :) Ten to bere, hovoříme, a záhy se sáčkujeme k nim do bytu (tímto ještě jednou vyjadřujeme velké díky). Seznamujeme se, domlouváme se, že večer společně vyrazíme, a odcházíme do města - směr Alhambra, což je slavný arabský palác, údajně nejnavštěvovanější místo Andalusie (možná celého Španělska, už zase nevím - nezapamatoval jsem si to ani minule, když jsem tu byl na erasmu :)


Z Alhambry jsme se rozhodli jít zpět jinou cestou, nějakou netradiční - což se nám podařilo na výbornou. Z asfaltek a dlaždic jsme velmi záhy sešli na cesty písčité, které se posléze změnily na cestičky písčito-kamenité a dosti strmé. Krása. Hlavně v sandálech :)


Večer se šlo na tapas a něco k pití. V Granadě podávají supertapas. Zatímco v České republice chodí lidi na piwo (standardně 0.5L), ke kterému si dají nějaký ten malý čips, v Granadě ke každému piwu (standardně cca 0.3L) dostanete tapu jak botu :) Večer jsme zakončili krásným posezením na místě zvaném Mirador de San Nicolas, odkud se kouká na osvětlenou Alhambru, popíjí vínko, hraje flamenco ...


Mno, du vařit večeři :) pokračování příště!

fotky jako obvykle v mých albech na PicasaWebu