Prohlédněte si blog v dynamickém zobrazení, např. Classic, Magazine, Sidebar, či Timeslide

středa 29. května 2013

Proč nepoužívám Skype, resp. proč nepoužívat Skype, možné alternativy

Že už nepoužívám facebook už víte. O Skype jsem nic nepsal, nicméně ho nepoužívám už ještě déle než facebook - a to sice již téměř rok (od července 2012).
zdroj: thenextweb.com

Proč nepoužívat skype?

Hlavním důvodem samozřejmě je, že Skype není free software, dokonce není ani open source. Pro lidi, co jim nevadí proprietární software, se ale najdou i jiné závažné důvody - především "supernodes", možnost odposlechu (nyní ještě jednodušší než dříve), a další důvody - viz podrobnější informace zde:

  1. http://www.root.cz/clanky/10-duvodu-proc-nepouzivat-skype/
  2. http://www.cetoraz.info/pavel/index.shtml?show=1765,Jeden-duvod-proc-nepouzivat-Skype-(a-v-zadnem-pripade-nejde-o-odlehceni)
  3. http://freedom-blog.net/2009/03/ten-reasons-why-you-should-boycott-skype/
  4. http://stallman.org/skype.html

Alternativa? Náhradní řešení?

Osobně používám pro internetovou telefonii 2 aplikace:
  1. Ekiga - free software, multiplatformní, umí SIP i H.323, video, konference, je kompatibilní s řadou dalšího software...
    NEVÝHODY: málo lidí Ekigu používá (bohužel)
  2. Google hangout - multiplatformní, jede přímo v prohlížeči (po instalaci pluginu), přičemž nepotřebuje zlý Adobe Flash (ten totiž taky nepoužívám), umí sdílení obrazovky (funguje výborně), napojení se na Google docs atd.
    NEVÝHODY: je to Google (velká korporace)

Prosím, ať už používáte cokoliv, nepoužívejte slova jako "skajpovat" - je to stejná nedůsledná zkreslující zvrhlost jako říkat GNU/Linuxu "linux". Chápu, že kdysi byla každá 250 ml nápojová krabička "Fruko" (přestože ona konkrétní krabička byla vyrobena např. Lineou Nivnice)... ale my přece chceme nazývat věci pravými jmény... Nebo snad říkáme všem autům "Ford"?

Zde najdete další články z kategorie Proč...

pondělí 27. května 2013

reportáž z pochodu proti Monsanto, proč NE GMO?!

Na pochodu proti Monsantu jsme se sešli v Brně 4, na "pochod" jsme se vydali 3. Přesto to mělo smysl - viz dále. Proč jen 4? Možná proto, že v Brně oficiálně žádný pochod organizován nebyl. Já jsem jen na Internetu vyvěsil, že půjdu, a kdo se chce přidat, ať se přidá - to byla celá "organizace". Z původního plánu jít i před ředitelství Monsanto ČR s.r.o. sešlo, neb v sobotu by to asi nemělo valný efekt, jak správně poznamenal jaký's Martin, co se k mé "mini akční Brněnské skupině" dobrovolně přidal. Místo toho navrhl, že bysme mohli chodit po centru a dělat s lidmi rozhovory, což mi přišlo jako skvělý nápad, takže jsme jen počkali na Otu s kamerou, a vyrazili jsme.


V plánu bylo udělat pár interview a sestříhat z toho krátké á 4 min video. Bohužel ale, na kameru se svolili mluvit jen dva lidé. Celkem jsme přímo oslovili na dvacet lidí, svými plácátky/bannerky nepřímo samozřejmě řádově více. Také jsme rozdali pár těchto letáků, které jsem narychlo udělal ono sobotní dopoledne:



Říkal jsem, že to mělo smysl. Ptáte se proč?

Protože jsem zažil několik úžasných momentů, byl jsem rád, že většina všech lidí, které jsme oslovili, byli proti GMO. Uvedu teď tři nejvýznamnější radostné momenty:

1. Moudrá paní

Když nám jedna paní na otázku "co si myslíte o GMO plodinách" odpověděla, že ona to nechce, že tomu nevěří, že ona, co může, si pěstuje doma na vesnici sama, že chodí ručně sbírat mandelinky - načež jsme zareagovali, co by řekla na takovou potenciální GM plodinu např. od koncernu Monsanto, která by byla pro mandelinky jedovatá - ne na základě postřiku, ale přímo by vylučovala něco, po čem by mandelinka přišla, nakousala se, a umřela (to není sci-fi, to se ve světě GMO děje běžně). Paní odpověděla úžasným způsobem: "Tak to bych samozřejmě v žádném případě nechtěla - copak bych já takovou bramboru mohla jíst, když to zabije mandelinku? Tak to asi nebude dobré ani pro mě, ne?!" (nejde o doslovný citát)

zdroj: theredeyeportal.files.wordpress.com

To mi přijde naprosto fantastické. Paní nepotřebuje žádné primární zdroje, složité vědecké studie... (ti z vás, co ano, mrkněte na konec článku do odkazů). Nepotřebuje se ani hluboce zamýšlet. Žije na vesnici, ještě si uvědomuje, že člověk je nevyhnutelně spjat s přírodou, i když to tak často nevypadá - viz, dnes poměrně typický, jedinec v železobetonové kostce sedící 10 hodin denně na plastové židli přivezené přes půl světa, který "žije" svůj virtuální život např. s drogou World of Warcraft, nebo na "sociálním" facebooku apod. zjišťuje, jak je vlastně nesociální a sám... Takový jedinec sice ví, kde si nechat ukovat nejlepší ohnivý meč proti nemrtvým, a kolik lidí lajkuje zadek jeho ex přítelkyně, ale možná už mu nedojde tato - svou jednoduchostí šokující - pravda o bramboře a mandelince*... A zdaleka se to netýká jen závislých hráčů v betonových kostkách (nechť mi prominou, že byli náhodně vybráni - možná proto, že jsem sám byl kdysi závislý na PC hrách).

* neříkám zde, že to nikomu z takových lidí nedojde, jen poukazuju na to, že dle mého názoru je na takovéto závěry nutné být v kontaktu a mít pozitivní vztah k přírodě. Všem potenciálním vášnivým hráčům-skautům/zahrádkářům se tímto omlouvám.

O rybích jahodách, frankenfish a volbě

Můžete namítnout, že v přírodě je spousta případů, kdy živočich A jí něco, co je pro živočicha B jedovaté. Ano, máte pravdu. Ale to je prosimvás v přírodě. To je proto, že se to tak za tisíce let (evolučně?) vyvinulo, ne proto, že to někdo zpachtil za 5 let v laboratoři za obrovské peníze gigantických nadnárodních korporací tím, že do genomu (DNA) brambory uměle vpravil třeba genom z ryby! Nadnárodní korporace typu Monsanto, které se nepokrytě drze neostýchají pumpovat miliony dolarů do lobbingu za zákaz označování GMO v obchodech - aby, ultimátně, spotřebitel ztratil možnost svobodné volby, jako se to stalo v USA, kde si tak spotřebitel nevědomky může koupit třeba GM Frankenfish. To se může stát i u nás, v Evropě... Když to dopustíme.

2. Radost v Los Angeles

Další významnou radost jsem měl, když se stavil kolemjdoucí anglicky mluvící mladík a zeptal se, zda si nás může vyfotit, že to jeho příteli v LA udělá obrovskou radost, vidět nás tady.
Chápete?!
Ne?
Tedy: já se od nějaké Marie Fareh dozvím o mezinárodním pochodu proti Monsanto, udělám si svůj polosoukromý mini protest. Přidají se ke mně tři lidi. Oslovíme přímo face-face na dvacet lidí, nepřímo bannerky oslovíme stovky, rozdáme informační letáky, napíšeme články... A absolutně netušíme, jaký řetězec událostí to může vyvolat v jejich životě. Třeba to zásadně ovlivní jejich stravovací návyky v celé rodině. Třeba se účastní příští akce, třeba... Znáte video z TED o "lízátko efektu"? (Tímto děkuji H* za to, že mi ho kdysi ukázala, a omlouvám se, že jsem kdy pochyboval o důležitosti jedince.)

A nějaký známý někoho v Los Angeles bude mít obrovskou radost, dostane fotku o tom, jak my tady v nějakém Brně taky něco děláme pro svět bez GMO svinstva (promiňte mi ten výraz, ale jak pojmenovat něco, co  mj. způsobuje nádory a vrozené vady (viz studie níže), co přispívá k tomu, že každých 30 minut spáchá sebevraždu jeden farmář, něco co španělští farmáři pálí a v Rakousku zakázali pěstovat?)

3. Radost po akci...

...se dostavila, když mi Ota řekl, že je moc rád, že se toho všeho účastnil, že "tyto věci" (ekologie, trvale udržitelný rozvoj apod.) mají zásadní důležitost, a že děkuje, že podobné věci přináším - že ještě nedávno vůbec nevěděl, co to Monsanto je, zatímco teď už má poměrně jasný obrázek. Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří podobným způsobem ovlivňují mě, speciální dík patří bloggerce Marii Fareh, která přivedla k Monsantu a pochodu (nejen) mě. A se mnou Martina. A Otu. A náhodé kolemjdoucí. A ... chápete...?


Aktivismus má smysl. Kdo to popírá, nerozumí tomu, jak funguje svět (a možná by se měl podívat na to video o "lízátko efektu" - viz 2 odstavce výše). Díky všem, co se nějak zapojili, co se nějak zapojují, i těm, co se zapojí...

PS: pokud z natočeného materiálu z naší sobotní akce vznikne nějaký videosestřih (čili pokud si na to někdo najde čas), určitě se tu někde objeví.

Odkazy
na primární zdroje informací - vědecké studie (díky tímto Martinovi):



čtvrtek 23. května 2013

Také řekněte CHEVRONu, aby propustili svého ředitele

Proč?
  • Massive Environmental & Human Rights Crimes in Ecuador
  • Over 100,000 Gallons of Crude Oil Spilled off the Coast of Brazil
  • Chevron Green-Washes the Truth Rather than Address Climate Change
  • Damaging U.S. Democracy: Chevron Corporate Political Pressure
  • Explosion and Deaths in Nigeria
  • Undue Pressure on Richmond Politics
  • ...
Celé mi to evokuje a připomíná působení Roayal Dutch SHELL v Nigerii - viz Ken Saro-Wiwa.

Proč lidé v business vidí jen peníze? Jsme my lidi stále ještě (sou)částí přírody? Inu... měli bychom se zeptat svých plic na čerstvý vzduch, krve na čistou vodu, žaludku na nekontaminované potraviny, své duše na "cenu" života...



http://truecostofchevron.com/

Také bychom mohli pomoct Ekvádorcům se ptát CHEVRONu, proč mají místo půdy ropné desky...



Copak to někoho z vás vážně neznepokojuje? Podobné věci se dějí i u nás v ČR, podobné věci se dějí po celém světě... Proč?!

středa 22. května 2013

Další koncert BACKSiGHT (Brno)



Naše již poměrně etablované bluesové uskupení BACKSiGHT si vás dovoluje pozvat tento pátek, 24.5. na koncert v klubu Leitnerova, tentokráte ve staro-novém, čistě akustickém kabátě - tedy jen se dvěma akustickými kytarami, hlasy a foukačkou.

Narozdíl od našeho posledního alba "Back to the Wild", teď jdeme naopak do klidu, s důrazem na větší dynamiku a hravost.

--
McZ a BACKSiGHTi

pátek 17. května 2013

Pozvánka na Mezinárodní konferenci k trojčlennosti

Informuji o zajímavé akci - již tuto sobotu, 18.5.2013 v Praze:

Já už vstupenky mám a jdu, protože Sociální trojčlennost [EN] je (nejen) pro mě velmi zajímavé a inspirující téma, které jsem ale naneštěstí objevil teprve nedávno - skrze prezidentskou kampaň a osobnost T. Fisherové. Přestože myšlenky, odkaz a aktivity R. Steinera pocházejí ze začátku 20. století, zdaleka nejsou mimo časovou platnost - právě naopak. Je proto s podivem - vlastně se nedivím, prostě mi to přijde škoda - že se o trojčlennosti a souvisejících věcech tak málo ví... Zvláště teď, v době celkového úpadku a marasmu společnosti...

Já jsem se k trojčlennosti dostal skrze knihu Láska nevládne, láska tvoří + potom dále v knize Trojčlennost a svoboda člověka. Prvně jmenovanou vřele doporučuji.

Tedy v sobotu na konferenci! ;)
McZ

pondělí 13. května 2013

Jak prodloužit výdrž/životnost notebook Li-ion/Li-pol baterie?

Starat se správně o baterii v notebooku (laptopu) by mělo být v zájmu každého uživatele. Protože v mém zájmu to rozhodně bylo a je, četl jsem na toto téma už řadu diskusí všemožně na Internetu, kde se životnost baterie probírá. Obecně se tam diskutovalo převážně toto:
  1. Zda baterii vybíjet před nabitím
  2. Pokud vybíjet, tak na jakou úroveň vybití
  3. Zda baterii při "stolním používání" vyndavat z notebooku
  4. Jak je to s vlivem tepla (horka) na baterii
zdroj: twilightinsight.wordpress.com
Tyto věci se diskutují proto, že, jak známo, každá baterie má nějaký počet nabíjecích cyklů, po jehož překročení její kvality začnou rapidně klesat. Vůlí uživatele samozřejmě je, aby mu baterie vydržela co nejdéle, neboť je to dost drahá komponenta, a navíc (cestovní) notebook bez delší výdrže jen na baterii ztrácí velkou část své užitné hodnoty.

Pokud spěcháte, a chcete jen rychle vědět, jak to je s těmito čtyřmi body, tak vizte shrnutí v závěru článku. Teď trochu pomaleji...

Osobně jsem začal při používání notebooku doma baterii preventivně vyndavat, neboť tím zamezuji případnému častému vybíjení/nabíjení při skoro plné baterii - tedy plýtvání počtem nabíjecích cyklů. Navíc, bateriím obecně škodí vysoké teploty (universální shoda ve všech názorech, co jsem četl), a moderní počítače umí topit opravdu slušně - tedy určitě je baterii lépe někde v šuplíku, než u zdroje tepla. Nevýhodou je samozřejmě ztráta UPS funkcionality.

zdroj: batteryuniversity.com (celé URL viz tabulka níže)

Onehdá jsem kontroloval stav baterie, a zjistil jsem, že její kapacita za dobu používání notebooku (2,5 roku)  celkem významně poklesla - přestože jsem se o ni dle svého názoru staral velmi dobře - konkrétně z hodnoty 81 200 000 81.2 na 73 990 000 á 74 Wh:
$ cat $(find -L /sys/bus/acpi/drivers/battery/ -maxdepth 3 2>/dev/null | grep '/BAT0')/uevent
POWER_SUPPLY_NAME=BAT0
POWER_SUPPLY_STATUS=Unknown
POWER_SUPPLY_PRESENT=1
POWER_SUPPLY_TECHNOLOGY=Li-ion
POWER_SUPPLY_CYCLE_COUNT=0
POWER_SUPPLY_VOLTAGE_MIN_DESIGN=14400000
POWER_SUPPLY_VOLTAGE_NOW=16420000
POWER_SUPPLY_POWER_NOW=0
POWER_SUPPLY_ENERGY_FULL_DESIGN=81200000
POWER_SUPPLY_ENERGY_FULL=73990000
POWER_SUPPLY_ENERGY_NOW=71862000
POWER_SUPPLY_MODEL_NAME=U36-58
POWER_SUPPLY_MANUFACTURER=ASUSTek
POWER_SUPPLY_SERIAL_NUMBER=

(pokud používáte MS Windows, tak to najdete někde v ovládacích panelech, tipuju)

, takže jsem se o téma začal zajímat znovu. Od dob, co jsem měl RC vrtulník (už nemám), jsem věděl, že Lithium based baterie (jsou v drtivé většině dnešních notebooků) nemají rády úplné vybití, takže jsem se snažil notebook nikdy úplně nevybít. Nicméně, často jsem ho vybíjel až na hranici "low power" (nějakých 8 % kapacity) - a to je, milí uživatelé, špatně. Teď jsem se dozvěděl, že Lithium based baterie je nejlépe vybíjet co nejméně - tedy nabíjet je hned jak je k dispozici zdroj - žádné "ještě dojedu baterku, a pak to zapojím". Mrkněte na tabulku:

Depth of discharge
Discharge cycles
Table 2: Cycle life as a function of
depth of discharge
A partial discharge reduces stress and prolongs battery life. Elevated temperature and high currents also affect cycle life.
100% DoD
50% DoD
25% DoD
10% DoD
300 – 500
1,200 – 1,500
2,000 – 2,500
3,750 – 4,700

Nevím proč, snad z historických důvodů z dětství (tehdy byly nejrozšířenější NiCd akumulátory, které trpěly  tzv. "paměťovým efektem" - jakkoli je tento termín nesprávný) jsem chybně často vybíjel akumulátor příliš. Ve skutečnosti je totiž "paměťový efekt" velmi přeceňovaným problémem, a je obecně mnohem bezpečnější a lepší baterie nabíjet hned po použití bez ohledu na jejich stupeň vybití, a to i přesto, že se nedávno zjistilo, že i Li-ion baterie mají nějakou formu "paměťového efektu".

Jak se tedy správně starat o notebookovou baterii?

  1. Nevystavovat vysokým teplotám, vyhýbat se přehřívání - typicky se týká hlavně hráčů her, u kterých se počítače vlivem velké zátěže extrémně zahřívají.
  2. Zapomeňte na "paměťový efekt" - baterii zásadně nikdy zcela nevybíjejte, a co víc, čím méně vybitou ji začnete nabíjet, tím lépe.
  3. Obecně je lepší baterii při stolním používání notebooku skladovat někde bokem a notebook provozovat bez vsunuté baterie (jen na AC adaptér) - a to jak kvůli teplu, tak celkovému počtu nabíjecích/vybíjecích cyklů.
Proč? - viz celý článek a odkazy v něm.

Podrobnější informace o Lithium based (Li-ion, Li-pol) bateriích (anglicky):

Podrobnější informace o akumulátorech a bateriích NiCd a NiMH:


Nechť nám tedy baterie dlouho slouží!
#McZ

středa 8. května 2013

pochod proti Monsanto - (nejen) proti GMO a monopolizaci

25. května protest proti zhovadilým vizím světa pod taktovkou nadnárodních agrokorporací napojených na farmaceutický průmysl.
zdroj: march-against-monsanto.com
Detaily a další odkazy viz v článku "Nedejme se"... Tímto díky autorce za informace a šíření - tato záležitost je velmi důležitá, a jako vždy má širší kontext...

EDIT 9.5.2013, 12:06
Aha, tak ono to zatím ještě nemá organizátora v ČR... Tedy... Jak to udělat? Najde se někdo, kdo by byl schopen to zorganizovat ve velkém? Malý pochod s přáteli můžu jít i bez větší organizace, ale to není ono, to se nedostane do médií... EDIT 17.5.2013: Kdyžtak zanechte komentář, prosím - ale ne tu u mě, ale zde, pro nešťastníky na facebooku též možno zde.

EDIT 23.5.2013, 13:09
Organizátoři se našli, v Praze je sjednán pochod, info zde na (bohužel) facebooku:
http://on.fb.me/19EFF5a
Já osobně podniknu něco malého v Brně - kdo by se chtěl přidat, kontaktujte mě.

EDIT 23.5.2013, 23:05

Proč jít na pochod?

Co Vás napadá u čtení následujících výroků?
Nejvyšší soud USA vydal jednohlasné rozhodnutí ve prospěch firmy Monsanto. Zdůvodnění potvrdilo nárok firmy na kompletní copyright setby, která je automaticky neplodná ve druhé generaci ...[více]
Prezident USA podepsal další z řady kontroverzních zákonů vylobbovaných miliardovým biotechnologickým průmyslem. Politickému pozadí pěstování GMO ...[více]
Monsanto spustilo kampaň proti označování GMO produktů ...[více]
Poté, co nepálská vláda pustila Monsanto do své země a následně nutila zemědělce používat geneticky modifikovaná semena ...[více]
GMO osivo Monsanto přispívá k tomu, že každých 30 minut spáchá sebevraždu jeden farmář ...[více]
15. března více než 1 500 včelařů a antiGMO demonstrantů pochodovalo ulicemi Varšavy, položili tisíce mrtvých včel na schody ministerstva zemědělství na protest proti geneticky modifikovaným potravinám a pesticidům, které jsou zodpovědné za vyvraždění včel, motýlů ...[více]

Pádné důvody proč jít/být proti MONSANTO a GMO

http://www.vlastnihlavou.cz/deset-zakladnich-duvodu-proc-rict-ne-spolecnosti-monsanto/
http://stromzivota.sk/blog/2013/05/pochod-proti-nadnarodnej-spolocnosti-monsanto/
http://www.greenpeace.org/czech/cz/System-templates/vysledky-hledani/?tag=gmo
...

neděle 5. května 2013

Hraje Bůh kostky? Pár komentářů k zajímavé knize...

Není to tak dávno, co jsem dočetl knihu Hraje Bůh Kostky? od I. Stewarta, ke které jsem se dostal náhodou v nějaké studentské knihovně KU (kde jsem se taky ocitl velmi neočekávaně, neb s KU nemám nic společného) - resp. ze všech těch knih, co tam v regálech, u kterých jsem postával čekaje na Anette, až si něco vyřídí, mají, mi intuice vnukla "sáhni po této". Tak se stalo - otočil jsem pár stránek, a za chvíli už jsme ji nesli půjčenou domů.

Autor se v knize věnuje náhodě, Chaosu a souvisejícím věcem, přičemž jazyk knihy je poměrně populární, takže je čitelná i pro nematematiky, jako jsem já. Nejen "čitelná", nýbrž také velmi zajímavá a zábavná - proto tady o ní teď taky píšu a doporučuji ke čtení.

Podobně jako Stručnější historie času (Hawking, Mlodinow), kterou jsem četl na VŠ (též velmi doporučuji), i tato kniha se zabývá fyzikou, matematikou... a filosofií. Zvláště ono napojení na filosofii mě na těchto knihách zaujalo a bavilo nejvíce.

Z knihy jsem si tehdy vypsal pár poznámek, o které bych se rád podělil, protože mají širší a zajímavý kontext, a pokládám je za velmi inspirující - každý nechť si to zapasuje dle svého - jako při čtení básně. U každého úryvku uvádím číslo strany (vycházím z verze ISBN 978-80-257-0024-2) a název kapitoly - kdybyste potřebovali poodkrýt širší autorův kontext :)

Následující odstavce jsou citace z knihy...


109/10 Typické, to je ono
==========================
...Každý zajímavý systém je v jistém smyslu typický v dostatečně omezeném kontextu. A pokud chceme tomu systému porozumět, je dobré zjistit, jaký kontext to je
...
všechny systémy jsou typické, ale některé jsou typičtější.


183 | Falzifikace
=================
Z Ruellova a Takensova návrhu nebyli v dynamice tekutin nadšeni zdaleka všichni. Vlastně byl docela kontroverzní. Ale pár lidí - jak se ukázalo, tak dost - se jím nechalo inspirovat a postoupilo do další fáze. Je to pěkné, ale je to správně?
Je jeden prastarý způsob, jak ve vědě zjistit, jestli teorie platí.
Pokus.
Přesněji řečeno z pokusu lze poznat, že teorie neplatí, protože správnost teorie není stoprocentně jistá nikdy. Matematická věta se dokázat dá, ale teorie se dokázat nedá. Jak zdůrazňoval filosof Karl Popper, ověřování věděcké teorie není záležitost verifikace, ale falzifikace. Čím déle odolává věděcká teorie pokusům o falzifikaci, experimentem, tím pravděpodobnější, tím pravděpodobnější je, že platí. Nebo aspoň tím širší je pásmo podmínek, za kterých správná je. Ale nikdy si nemůžeme být jisti absolutní platnost teorie, i kdyby experimentálních testů přestála milion, protože - kdo ví? - může selhat při milion prvním.
Jak se tedy přibližuje třetí tisíciletí, vědci upouštějí od honby za Pravdou. Přitom se samozřejmě velice snaží nedělat chyby. Ale už nežijeme v éře absolutna. Učíme se, i když strašlivě pomalu, nebrat se příliš vážně.
Aby byla teorie považována za věděckou, musí být v principu falzifikovatelná. Na ostrově Korfu mají pomluvu, že spatřit kudlanku nosí buď štěstí, a nebo smůlu, podle toho, co se potom stane. Toto přesvědčení se mezi vědecké teorie nepočítá, ale ne proto, že se nedá měřit "štěstí", ale proto, že není jasné, jak by experiment mohl teorii vyvrátit, i kdyby štěstí měřit šlo.
To vůbec neznamená, že obyvatelé Korfu nemají pravdu. Probíráme zde omezení na vědecké znalosti. Na světě mohou být pravdivé věci, které nemohou být známy ve vědecké smyslu. Rozřešit debaty, které se o nich vedou, půjde ovšem těžko.


268/9/10 | Digitální planetostroj
===============================
zdroj: Wikipedia/Wikimedia
...Takto bylo v poslední době skutečně objeveno několik měsíců a jejich hmotnost se shodovala s předpovězenou. Takže znovu vidíme, jak se pomocí chaosu dají dělat naprosto smysluplné předpovědi (které se dokonce i vyplní). Někteří měli za to, že když je chaos nepředvídatelný, tak nemůže předpovídat, a teorie chaosu tudíž nemůže být teorií vědeckou. Bylo by dobré, kdyby se zamysleli nad tím, co slova znamenají, a nejen nad tím, jak znějí.
...
Spočítat pohyby planet na 200 milionů let [dopředu] trvá na rychlém počítači pár hodin.
Laskar zjistil, že chaoticky se chovají všechny planety, a obzvlášť ty vnitřní: Merkur, Venuše, Země a Mars. Nejistota počáteční polohy o 15 metrů se po deseti milionech let zvětší na pouhých 150 metrů, ale za 100 milionů let vyroste na 150 milionů kilometrů. To je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem.
Předvídatelnost pohybů planet je tedy omezená. V rozmezí deseti milionů let jsou předpovědi klidně možné, ale v rozmezí sta milionů let už ne.
...


273 | Zachráněni Měsícem
========================
zdroj: Wikipedia/Wikimedia
Další objev Laskarovy skupiny napovídá, že bez Měsíce by byla Země mnohem méně příhodná pro vznik života.
...
Když nebeské těleso rotuje kolem své osy, zvolna rotuje i tato osa. Tomuto jevu se říká precese (stejně jako pomalé rotaci eliptických oběžných drah, protože v pozadí stojí stejný matematický úkaz - kvaziperiodicita). Zemská osa projde jedním cyklem za 26 tisíc let. Jedním z důsledků precese je to, že se mění "polární hvězda". Dnes se zdá, že když se Země otáčí, Polárka je pevně přichycena na obloze, protože zemská osa míří na ni. Ale v roce 14 000 n.l. bude nehybnou hvězdou Vega. Dalším důsledkem je precese rovnodennosti,
...
Precese také ovlivňuje polohu Země na oběžné dráze vzhledem k souhvězdím, která tvoří zvěrokruh.
...
Pro Mars je v současnosti míra precese 8,26"/rok a sklon ekliptiky 24° - Mars se tedy nachází v chaotické zóně.
...
Venuše je divné místo a astronomům předkládá mnoho hádanek včetně té, proč má sklon ekliptiky 178°. Venuše je vzhůru nohama. Její rotační pohyb je zpětný, ve srovnání s většinou ostatních planet opačný, přestože po oběžné dráze obíhá stejným směrem jako ostatní.
...
---
Při čtení této kapitoly jsem si uvědomil, proč je tolik knih o "mužích z Marsu" a "ženách z Venuše" - jednoduše proto, že Venuše (archetypálně spjata s ženskou energií - nejen v astrologii a tarotu, ale v řadě dalších *terických nauk)... prostě rotuje naopak :) No, a Mars... ten je zase v chaotické zóně...


354 | Mozek potřebuje chaos
===========================
zdroj: Wikipedia/Wikimedia
Když se člověk podívá na EEG snímaná v různých stavech mozku od bdění s otevřenýma očima přes REM spánek a epilepsii až k CJD, může být v pokušení si myslet, že kognitivní schopnost mozku je nejvyšší tehdy, když je atraktor nejchaotičtější, a zmenšuje se, jak se atraktor stává méně chaotickým. V čem tedy spočívá atraktivita (vtip!) chaosu pro mozek? Babloyantzová to vysvětluje tak, že chaos je pro funkci mozku nutný, protože mozek zpracovává informace, a tedy musí rychle přepínat mezi jednotlivými stavy. Jak jsme viděli, tento typ flexibility je charakteristický pro chaotické systémy, protože pravidelnější dynamika nemůže měnit stav zdaleka tak rychle. Takže se zdá, že aby fungoval správně, mozek chaotický být musí.
...
---
Mozek potřebuje chaos - velmi obohacující zjištění...


280 | Kostky a determinismus
============================
...Mám pocit, že udělat matematickou větou dojem na fyziky je někdy příliš snadné. Matematici vědí, že věty mají předpoklady, bez nichž nefungují. Dokonce tráví spoustu času pečlivým sepisováním předpokladů, což fyziky rozčiluje, protože ti jsou radši nepořádní (říkají tomu "spoléhání na fyzikální intuici") a nechávají předpoklady nevyslovené. To je v pořádku ve fyzice všedních dnů, ale myslím, že to může být strašně zavádějící, když dojde na fundamentální filozofické záležitosti, kde je pozorné zacházení s logikou nezbytné.
Důkladné studium příslušných předpokladů odhaluje potenciální mezery v důkazu Bellovy nerovnosti. V důkazu se pracuje s několika nevyřčenými předpoklady, technickými věcmi, jako jsou jednoznačnost a pravděpodobnostní míry, podle níž se korelační funkce počítá, a konvergence všelijakých nekonečných sum a integrálů. Tyhle mezery se patrně dají vyspravit, ale teď nedávno se ukázalo, že aspoň u jedné to nepůjde.
Pojďme nahlédnout do kvantové Pandořiny skříňky...


408 | Země mravenců
===================
zdroj: scratch.mit.edu
Jednoduchý příklad emergence najdeme v Langtonově mravenci, matematickém systému vynalezeném Chrisem Langtonem z Institutu Santa Fé. Je to ukázka, jak teorie komplexity vytváří nové pojmy a objevuje nové typy chování v systémech založených na jednoduchých pravidlech.
...
A podle týchž pravidel pokračuje pořád dál.
Navzdory (ne, právě díky) své jednoduchosti, tato pravidla vedou k překvapivě složitému chování. Po prvních zhruba 500 kroků se mravenec...
...a nechává za sebou poměrně symetrické struktury. Během dalších přibližně deseti tisíc kroků dostáváme obrázek velmi chaotický, ale najednou, jako by se mravenec konečně rozmyslel, kam jít, začne opakovaně vykonávat sérii 104 kroků, která...
... a v tom pokračuje donekonečna, nechávaje za sebou diagonální pás zvaný silnice...
...Jediný korektní způsob, jak z pravidel odvodit vznik silnice, je opravdu projít zhruba deset tisíc počátečních kroků vedoucích k začátku zmíněného 104-cyklu...
...Takže máme jev, jehož existenci umíme přesně odvodit jedině následováním redukcionistického přístupu celým jeho bludištěm...
...někteří příbuzní Langtonova mravence také stavějí silnice, ale až po desítkách miliónů kroků. Co my víme, jak dlouhá může být předsilniční fáze v jiných systémech mravenčího typu?
...
Langtonova mravence můžeme brát jako symbol mezery mezi redukcionismem shora dolů podle redukcionistovy noční můry a redukcionismem zdola nahoru podle teorie všeho. Analýza shora dolů vychází z přírody a dívá se myšlenkovými trychtýři, aby zjistila, co je uvnitř. Analýza zdola nahoru vychází z teorie všeho, stoupá jednotlivými úrovněmi popisů vzhůru a hierarchicky odvozuje logické důsledky zákonů. Tvrdím, že postupy shora a zdola se nikdy nesetkají, a proto emergentní jevy zdánlivě přesahují systém, z něhož vycházejí. Cohen a já říkáme téhle "zemi nikoho" mezi hořejškem a dolejškem Země mravenců...


413 | Hraní kostek s Bohem
==========================
Náhoda je pseudonym, který Bůh používá, když se nechce podepsat.--Anatole France