Projekt Manpollo

Tak jsem konečně dodíval všech 7 hodin videí How It All Ends od G. Craiga (na Youtube pod přezdívkou Wonderingmind42). Rozdíval jsem to asi před rokem a půl, ale to víte, něco mi do toho vlezlo, načežpak něco vlezlo do toho, co mi do toho vlezlo ... až jsem se po delší době k tématu opět vrátil skrze tu novinku, že Gregovi se skutečně podařilo o daném tématu sepsat a vydat knížku.

zdroj: manpollo.org

A o co že v tomto již snad 3 roky starém projektu Manpollo jde? Z perspektivy risk managementu se podívat na zoubek debatě kolem globálního oteplování a posunout populární otázku ze "jsme si jisti, že jsme to my, kdo způsobuje globální oteplování?" na "jsme-li si vědomi rizik a nejistot spojených s globálním oteplováním, co je to nejlepší, co můžeme udělat?"

Projekt je více než zajímavý, Greg dle mého názoru odvedl vynikající práci. Začal s tímto jediným devět-a-půl-minutovým videem na Youtube (určitě zhlédnout!) ...


... a po množství komentářů a reakcí vytvořil dalších 7 hodin (!!) doplňujících videí, ve kterých se problematice věnuje do hloubky. Videa vřele doporučuji jak již probuzeným a osvíceným, tak hardcore skeptikům - kterým je ostatně explicitně věnováno množství prostoru (nejen) v epizodě "No holds barred".

Konec nudných "milý deníčk-ovských" příspěvků aneb ...

O Malaze už jen nějak, někdy, časem, později, zřejmě, pravděpodobně, kdo ví ...

Po krátké sebereflexi absolvované na základě náhodných rozhovorů, četby méně a především více vtipného Jarinova blogu, a dalších mnoha zdánlivě nesouvisejících událostech, jsem se rozhodl nadále již nepsat deník z Malagy - minimálně ne ve stávající suše fakticko-popisné formě. Nuuuda!

Pro stručný obrázek postačí prohlédnout si fotky s komentáři na obvyklém místě v mých albech na picasawebu, které postupně doplňuju. Postupně <=> pomalu. Vytřídit a upravit fotky chvilku zabere - při množství, které se mi podařilo nashromáždit ... :( Slíbil jsem si, že příště budu s digitálem fotit skoro jako by to byla "analogová" klasika. Tedy se s každou potenciální fotkou již dopředu vymazlit (před zmáčknutím spouště) - jako by se jich mělo na foťák vejít jen 36 a vyvolávání filmu trvalo 2 hodiny. Ušetřím si tak ve finále spoustu času.

Táákže, dokud mě zase někdy v budoucnu nepopadne blogovací nálada za doprovodu múzy, raději se publikování zdržím.

edit (2010-01-23):
Tak, neuvěřitelné se stalo skutečností - postuju mýty opředené depilační video. Bohužel, nebyl jsem schopen si najít čas na jeho editaci, takže postuju v surové formě:


Oproti těmto španělským kuličkám je náš svízel hedvábný samet. Kuličky nejen že nešly zaboha sundat, ale taky ještě při veškerých pokusech o zbavení se jich zanechávaly všude ostré háčky a bodlinky, nejraději pak na bříškách prstů - ideální!

Zastavení těžby a zrušení dobývacích prostorů

Též volím zastavení těžby a zrušení dobývacích prostorů pod Horním Jiřetínem a Frenštátem pod Radhoštěm...

España otra vez! #6

Málaga!

Při cestě z Granady do Malagy, která mimochodem trvala asi o hodinu a půl dýl než v řádu, jsme se dozvěděli zajímavou zprávu. Totiž, byl jsem domluvený s jakým's Pavlem - což je syn jedné milé dámy, se kterou jsem se setkal asi měsíc před odjezdem a jen tak mimochodem při hovoru došlo na Malagu, a že tam má syna .. a že se máme ozvat, že nás na chvíli ubytuje - že ho budeme po dobu neurčitou okupovat. Překvapením bylo, když jsme v autobuse při hovoru s ním zjistili, že vlastně nebydlí v Malaze, ale ve Fuengirole, což je asi 3/4 hodiny vlakem. Whoops ...

V ulicích Malagy se vyskytuje zajímavá forma "veřejných bazarů náhradních dílů":


A tak jsem opět oprášil číslo na své známé Rocio a Marii Jesus, což se ukázalo býti rozhodnutím správným, neb milá a úžasná Rocio nás dočasně ubytovala ve svém bytě. Ihned jsme započali průzkum trhu s realitami k pronájmu a kupodivu byli celkem brzy úspěšní. Hezký byt v centru u univerzity za 280E na měsíc - tedy 140 na každého. Supr! Zůstali sme ještě další den u Rocio, dali večeři, podebatovali s Mc Martinem (nejen) o krizi, dali první plážový den v Malaze ... Než jsme se po více než týdnu nastěhovali konečně do "našeho" - poprvé za celý výlet :)


Se španělštinou hýbeme celkem pravidelně i z Martinovy knížky "Učebnice současné španělštiny", která je fakt dobrá. Nejen, že se podle ní dobře učí a má užitečný slovník, ale taky bývá dost vtipná:
"Nejlepším přítelem české ženy není pes, ale mop s kbelíkem", "Jelikož Manuel není žádný všeuměl, je možné, že dojde k výbuchu. Nelekněte se!", ...

Mimo této učebnice jsme si s Mc Martinem okamžitě zamilovali místní zpravodajství :)


O ohrožené existenci oblíbeného místa Casa Invisible, návštěvě squatu, příjezdu Vráti, kreslení na místním happeningu Ne násilí, zgagarinování, výletu do Fuengiroly a Zahary, pozorování meteoritů, průběhu Ferie a dalším ... viz příště. Teď se musíme věnovat jednomu detailu - "SkyEurope nezaplatily a končí ve Vídni ...", "... Už je ale jasné, že firma skončí s lety do Vídně, kde měla jednu ze tří základen." Mno, hádejte, kam máme zpáteční letenku ...

PS: "veřejný bazar náhradních dílů" Bílé auto už dále nefunguje. Zmizel :)

foto jako obvykle zde

España otra vez! #5

Druhého dne ráno (resp. odpoledne) se nás milá spolubydlící, Portorikánka Patricia, zeptala, jak že tu dlouho chceme ještě být. Vzhledem k tomu, že jsme nikoho předtím neznali a spali tam 2 noci, namísto plánovaného "necháme si tam batohy", pochopil jsem to jako narážku, že už bysme snad měli vypadnout, což jsme měli stejně v plánu. Pak se ale jala pokračovat a vysvětlila nám, že má kamaráda, co má pronajatý byt v luxusní čtvrti Albaicín a jede na týden pryč, a že jestli prý tam nechceme bydlet - za zalívání květin (!?) Nuže, to se nedalo odmítnout, Malaga počká! Mc Martin si navíc udělá nějakou tu svou překladatelskou práci, co si s sebou do Španělska vzal jako cestovní břemeno. Byteček to byl vskutku moc hezký - hlavně ta terasa ...



A tak se z nás stali na chvíli Granaďané. Procházky, bazary, tapas, víno, teraska se známými, sangría, modrý sýr, zalévání květin :), večerní uličky ...


V některých restauracích mají zajímavou výzdobu - např. prasečí nožičky (jamón) či pomalované kytary:


Když se přiblížil den odjezdu (sobota 1.8.), vyrazili jsme do města koupit něco Patricii - nakonec to vyhrálo FairTrade bio kafe, což ji vzhledem k jejímu smýšlení a nátuře velmi potěšilo. Po toulání se městem jsme zjistili, že Granada je mimo graffiti i městem alienů. Třeba tyto šachy, kdyby nestály 600E (!), tak bych určitě chtěl ...



Poslední rozloučení na Miradoru de San Nicolas, a ráno už sedíme v autobuse do Malagy ...

Upřímné a velké díky patří všem lidem "z Granady", co se o nás hezky postarali - především Štěpánovi, Haničce, Fruncovi, Martině a Patricii. Děkujeme!

fotky jako obvykle v mých albech na PicasaWebu

España otra vez! #4

Z autobusáku jsme se tedy kolem sedmé ráno vydali dále do centra Granady najít nějaké šikovné místo na spaní, trošku se prospali a zopakovali bojovku "najdi místo pro uložení batohů". Zkusili jsme asi 4 hotely, ee, nic. Naštěstí [afortunadamente] crysman má milé kamarády, jako třeba *El, která zase má jiné milé kamarády, z nichž někteří jsou shodou okolností dlouhodobě v Granadě. Na druhou stranu, ve Španělsku není záhodno mladým českým studentům volat před pravým polednem, tedy se vydáváme směrem nahoru. Proč? No přece ... ten výhled :) !?


K našemu milému překvapení objevujeme skutečnost, že Granada je městem graffiti - jako skutečného umění, ne jen ledajakých čmáranic.
...

Po poledni [por la tarde] voláme jakémus' Štěpánovi (pamatujete? ... kamarádi kamarádů :) Ten to bere, hovoříme, a záhy se sáčkujeme k nim do bytu (tímto ještě jednou vyjadřujeme velké díky). Seznamujeme se, domlouváme se, že večer společně vyrazíme, a odcházíme do města - směr Alhambra, což je slavný arabský palác, údajně nejnavštěvovanější místo Andalusie (možná celého Španělska, už zase nevím - nezapamatoval jsem si to ani minule, když jsem tu byl na erasmu :)


Z Alhambry jsme se rozhodli jít zpět jinou cestou, nějakou netradiční - což se nám podařilo na výbornou. Z asfaltek a dlaždic jsme velmi záhy sešli na cesty písčité, které se posléze změnily na cestičky písčito-kamenité a dosti strmé. Krása. Hlavně v sandálech :)


Večer se šlo na tapas a něco k pití. V Granadě podávají supertapas. Zatímco v České republice chodí lidi na piwo (standardně 0.5L), ke kterému si dají nějaký ten malý čips, v Granadě ke každému piwu (standardně cca 0.3L) dostanete tapu jak botu :) Večer jsme zakončili krásným posezením na místě zvaném Mirador de San Nicolas, odkud se kouká na osvětlenou Alhambru, popíjí vínko, hraje flamenco ...


Mno, du vařit večeři :) pokračování příště!

fotky jako obvykle v mých albech na PicasaWebu