O "přímé volbě" Prezidenta a Tour de Franz

Včera jsem byl v Brně na Maliňáku na meetingu prof. Vladimíra Franze, občanského kandidáta na Prezidenta ČR, kterého jsem podpořil podepsáním petice - což je to, co mě trošku zaráží.

zdroj: vladimirfranz.cz

Nový Prezident ČR má nyní poprvé vzejít z "přímé volby". V uvozovkách proto, že naše implementace "přímé volby" je poněkud zvláštní. Zatímco vládní gauneři (ne všichni jsou gauneři, ale velká část ano - viz např. zde, zde, zde, zde, zde, ...) mohou navrhnout osobu Prezidenta prostě jen tím, že se na kandidátovi shodne 20 poslanců [1], my, občané (lid) potřebujeme nasbírat 50 tísíc (!) podpisů. To mi (a nejen mně) přijde poněkud zvláštní a rozhodně bych tedy nepoužíval slovní spojení "přímá volba", neboť naše implementace je jakýsi obskurní hybrid s prvky házení klacků pod nohy jiným než vládou jmenovaným kandidátům.

Nejen z tohoto důvodu jsem se (stejně jako Ondřej Havelka např.) rozhodl podpořit občanského kandidáta prof. V. Franze. Myslím, že my, občané, bychom měli mít v "přímé volbě" více možností volby než jen ty, co nám naservíruje vláda, která je navíc v dlouhodobém celkovém úpadku a rozkladu.

Kromě toho, že jsem podepsal petici, jsem se ještě rozhodl, že se pokusím nasbírat dalších 14 podpisů, co se vejdou na oficiální petiční arch. Zkuste to taky ;) Velmi příjemnou motivací je, že zatímco v sobotu, kdy jsem si petici tiskl, měl VF něco málo přes 12 tisíc podpisů, k dnešnímu datu je tam přes 22 tisíc podpisů. Uzávěrka je na začátku listopadu, takže ještě je čas.

Pokud se vám nelíbí Franz (tím nemyslím vizuálně), tak můžete třeba podpořit T. Fisherovou.

[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky#Zaveden.C3.AD_p.C5.99.C3.ADm.C3.A9_volby

Má zkušenost s vipassanou aneb Kterak nechal jsem se na 10 dnů do vězení vpraviti a ještě dobrovolně za to zaplatil

zdroj: karuna.dhamma.org

Na přelomu července a srpna tohoto roku (2012) jsem vystoupil na vlakové zastávce v Těchoníně a vydal se po modré na Pastviny v podhůří Orlických hor, kde se konal kurz Vipassany, na který jsem se přihlásil zhruba v listopadu roku minulého.

Vipassana je meditační technika, o které jsem se dozvěděl z filmu The Dhamma Brothers. A protože mě to zaujalo, rozhodl jsem se kurz absolvovat. Kurzy jsou vedeny na základě toho, jak Vipassanu vyučuje S. N. Goenka, dle tradice jeho učitele Sayagyiho U Ba Khina. Podmínky na kurzu jsou velmi přísné:

• denně budíček 4.00 hod. ráno, večerka 21.30 hod.
• mezi tím 11 hodin čistého času meditace a 1,25 hod. přednášky S. N. Goenky
• zbytek 5,5 hod. jsou přestávky na odpočinek/jídlo
• oběd 11.00 hod., svačina sestávající ze dvou kusů ovoce 17.00 hod., a pak už nic
• nesmíte vědomě vůbec zabít (tzn. ani komára, co vás ruší a saje před spaním), krást, být jakkoli sexuálně aktivní, lhát či se jakkoli intoxikovat (tzn. ani pivo či cigareta) - tomuto souboru 5ti pravidel se říká Sila [šíla]
• po celou dobu kurzu musíte dodržovat Ušlechtilé ticho, tedy ticho řeči, těla a mysli - je zakázána jakákoli komunikace mezi studenty (i neverbální)
• nesmíte nic číst, psát, ani poslouchat či provozovat hudbu
• jakýkoli kontakt s okolním světem je též zakázán, stejně jako vycházení mimo hranice kurzu
• na začátku se zavážete, že zůstanete až do konce kurzu, tedy všech 10 dnů
• ...

Tohle všechno jsem věděl předem - viz "Code of Discipline". Přesto jsem si význam toho všeho plně neuvědomoval až do doby, než jsem zahájil kurz. Během kurzu jsem to chtěl několikrát vzdát, myslel jsem, že to nezvládnu, že cesta Dhammy je pro mě příliš těžká a náročná... Velmi  často jsem bojoval s nudou, nesvobodou, bolestí a utrpením...

Na konci kurzu jsem navíc dobrovolně věnoval tři tisíce Korun jako podporu rozvoje Vipassany.

Zbláznil jsem se snad? Proč to všechno??

Vipassana je jedna z nejstarších indických meditačních technik. Slovo Vipassana znamená vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou. Vipassana je technika, kterou praktikují všichni na cestě Dhammy, tedy způsob bytí a žití vedoucí k odstranění utrpení, mentálnímu očištění, a v konečném důsledku úplného osvícení. Za dodržování sily [šíla] (morálka) se učíte samadhi [samádhí] (koncentrace), abyste rozvíjeli pañña [panňá] (moudrost, vhled).

Přestože proces sebeočišťování byl velmi náročný a zdlouhavý, celý kurz byl pro mě velmi přínosný a rozhodně ho mohu všem váhajícím zájemcům doporučit. Poznáte lépe sami sebe, své hranice a schopnosti, svou duši i tělo... Z techniky může těžit každý a věřím, že cesta Dhammy je dobrou cestou. Navíc je užitečná nejen vám jako jednotlivci, ale i společnosti/planetě/Vesmíru jako celku.

Vipassanu jsem z nějakých důvodů praktikovat přestal, sám přesně nevím proč, snad proto, že jsem příliš líný (?) Nicméně, rozhodně to nebylo proto, že bych si o cestě Dhammy myslel něco špatného či o ní pochyboval. Možná jen prostě teď ještě není ten správný čas (?) Uvidíme. O cestě vím, kousek jsem už ušel, uspokojuje mě pocit možného návratu a odvedené práce na kurzu...

Nechť jsou všechny bytosti šťastné a plné pokoje!

Pro více informací vizte http://www.dhamma.org/

Kadáfí (údajně) zavražděn na objednávku...

Kadáfího tedy údajně zavraždil agent na objednávku[EN] - aby ho umlčeli, neb měl mimo jiné i závažné informace o podvratném financování světových vůdců a ekonomik...

zdroj: www.europe-israel.org

Frantíci to holt uměj' - viz i jejich cizinecké legie[CZ]. Kdysi, když jsem ještě chodil do Sitra Achra[SP] (španělská škola boje s nožem), jsem byl na workshopu s jedním (ex?) legionářem... to jsou dost blázni, tihle lidí ví, jak zabíjet, a taky to umí.

To "Frantíci to holt uměj'" používám proto, že jsem si hned vzpomněl na jejich atentát na loď Rainbow Warrior[CZ], což byl extrémní a zavrženíhodný počin ve snaze zabránit protestům proti testům jaderných zbraní v Tichomoří. Zemřel při něm fotograf Greenpeace...

Izraelec vyrobil městské kolo z papírové lepenky...

zdroj: greenprophet.com

aneb ti, co říkají, že něco nejde, by neměli rušit ty, co to dělají... Skvělý projekt.
Inženýr Izhar Gafni sestrojil si kolo z lepenky, které je voděodolné  a uveze 140 kg, přičemž náklady na výrobu jsou údajně pouhých devět dolarů [zdroj].
Internet je v tomto nedostižný - našel jsem už tolik všelijakých DYI projektů a užitečných nápadů (např. klasika TED.com)... Inženýr Izhar by mohl své plány na stavbu zveřejnit jako open source, jako to udělal např. M. Jakubowski.
--

zdroj: ekolist.cz

Návrat do minulosti

zdroj: treehugger.com

Nenažranost uhlobaronů, propletená poslanecká sněmovna chapadly ČEZké chobotnice a tragická absurdnost toho, jak se to má v našem státě, roste a roste. V září se bude schvalovat nová energetická koncepce pro další desetiletí. Zatím to ale vypadá, že páni mocnáři mají v merku spíše "novou tunelově-peněžní koncepci" ve stylu "obdivujme dinosaury". Proč se vracíme jen k uhlí? Osobně bych navrhoval návrat k parnímu stroji - možná z toho pohlavárům kápne ještě víc peněz - a o to tady přece jde především, však?!

Cituji z www.energetickakoncepce.cz:
Zatímco moderní státy se připravují na ubývání neobnovitelných zdrojů, vizí Ministerstva průmyslu a obchodu je energetika závislá ještě v roce 2040 na jádru a uhlí. Koncepce fakticky ignorují potenciál energetických úspor a implicitně též počítají s utlumením rozvoje obnovitelných zdrojů, které přitom mohou pokrýt téměř dvě třetiny současné domácí spotřeby. Nabízenými řešeními jsou prolomení limitů a další pokračování těžby hnědého uhlí v severních Čechách, těžba uhlí v Beskydech a masivní spalování odpadu ve velkokapacitních spalovnách. Ministerstvo se též snaží prosadit stavbu několika dalších jaderných reaktorů, jejichž provoz chce podporovat z kapes daňových poplatníků, rozšířit těžbu uranu a nadiktovat obyvatelům vytipovaných lokalit umístění úložiště jaderného odpadu. Takovouto koncepci by vláda vůbec neměla schválit.

Pokud se vám to, stejně jako mně, nelíbí, můžete mj. např. odeslat obecnou výzvu, nebo odeslat konkrétní připomínku k vybranému tématu (jádro, spalovny, těžba v Beskydech...)

K plánům  ministerstva samozřejmě existují rozumné alternativy, které se inspirují v moderním evropském přístupu k rozvoji energetiky, např. koncepce Chytrá energie nebo Energetická [R]evoluce.

S nadšenci se možná potkám na této demonstraci.

--

související šlánky

Jak jsem se pokoušel vrátit MS Windows aneb trnitá cesta k notebooku bez OS Windows

V červnu tohoto roku jsem na serveru root.cz publikoval svůj komplexní článek, rozdělen do těchto tří dílů seriálu, o problematice vrácení  (refundace) nechtěné licence MS Windows, která mi byla vnucena při koupi notebooku od společnosti ACER.

Články seriálu se v zápětí staly nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími články na serveru. Myslím, že je to téma velmi zajímavé a aktuální pro většinu lidí "západního" světa, neb v dnešní době snad téměř každý člověk s příjmem větším než nutné minimum disponuje počítačem či notebookem.

O čem že to celé je? Velmi stručně je to pohádka se zhruba takovouto osnovou:

1. Chtěl jsem na jaře 2011 koupit výkonný 13“ notebook bez OS MS Windows.
2. Po prozkoumání českého trhu jsem zjistil, že v nabídce je jediný 13“ notebook bez OS, který je ale bohužel paradoxně dražší a hůře vybavený než jeho konkurenti s MS Windows.
3. Oslovil jsem prodejce Czech computer a společnost ACER, zda mi jsou schopni dodat notebook bez OS – prý ne.
4. Protože notebook jsem potřeboval, z výše popsaných důvodů jsem byl donucen koupit si notebook (nakonec ACER) s MS Windows, které jsem ale na základě podmínek licenčního ujednání (EULA) chtěl vrátit – což je legitimní možnost uvedená v licenci.
5. Při prvním spuštění PC jsem zjistil, že podmínky v EULA byly – oproti situaci, kterou jsem očekával na základě zkušeností jiných lidí – změněny, a to takovým způsobem, aby vrátit nechtěné MS Windows bylo v podstatě nemožné.
6. Kontaktoval jsem společnost ACER přes oficiální formulář technické podpory s tím, že bych na základě EULA rád zjistil jejich podmínky refundace (vrácení MS Windows) a toto své právo uplatnil.
7. Když se obchodníci dlouho k tématu nevyjádřili (technici odepsali hned, že předají obchodnímu), záležitost jsem urgoval.
8. Když se stále neozývali (to už bylo déle než měsíc od původní žádosti), založil jsem nový servisní požadavek s urgencí předchozího – že si myslím, že už to je teda fakt dlouho, a že žádám znovu o odpověď, a že: „...postup mi jednoduše nepřijde pro-zákaznický. Doufám, že se jedná jen o nějaké nedorozumění, že to prostě někde zapadlo či tak něco - to se může stát, a že se vše již brzo vysvětlí a uzavře, ať už to dopadne jakkoli. Tohle vaše komunikační ticho je dosti úmorné... “
9. Po 39 dnech (!) od založení žádosti a 2 urgencích mi konečně přišla odpověď z obchodního oddělení, že: „...U všech našich výrobků však nabízíme možnost v případě, že neodsouhlasíte licenční podmínky vrátit operační systém do 30 dnů po zakoupení notebooku...“
10. Odpověděl jsem, proč že mi toto píší až po uplynutí oněch 30 dnů, a že hodlám tohoto i nadále využít, ať mi napíší výši refundace.
11. Když ani po 10 dnech nikdo nereagoval, záležitost jsem opět byl nucen urgovat.
12. Bylo mi obratem (v rozporu s předchozím e-mailem) odpovězeno, že nemůžu mít místo klimatizace rádio (tedy že se nic refundovat nebude), a že pokud nejsem s notebookem spokojen, můžu ho vrátit, a že ACER mi vyplatí částku, kterou jsem za něho utratil.
13. Odpověděl jsem, že si stále nerozumíme, že já přece jsem spokojen s notebookem, ne však s tím, že je na něm MS Windows, které já dle EULA mám možnost vrátit, a že tedy akceptuji jejich rozhodnutí donutit mě vrátit celý počítač, a jak a kde to mám udělat, ale že kontaktuji příslušné úřady (ČOI, SOS, ÚOHS) a o celé věci se s nimi poradím.
14. Notebook jsem nakonec vrátil v servisním středisku v Brně. Částku za notebook mi ale nevyplatila společnost ACER, jak mi bylo avizováno, nýbrž jsem musel čekat na dopis, se kterým jsem ještě musel jít za prodejcem, kde jsem notebook koupil, a nechat si to proplatit tam.
15. Kontaktoval jsem výše zmíněné úřady.
16. Jejich odpovědi jsem již poměrně stručně popsal v kapitole VI.

Inu, silný Microsoft a výrobci počítačů v radostném vydělávajícím gigantickém kartelu proti maličkým slabým jednotlivcům... Problém, o kterém málo lidí ví, ale týká se skoro všech.

Na celém případu mi nejvíce vadilo to komunikační ticho, hra ACERu na mrtvého brouka – to, že zvolili strategii „necháme ho vycukat, možná ho to přejde... takových floutků tu už pár bylo...“.

Proč nenapsali zrovna něco o podmínkách refundace?  Proč v jednom e-mailu řekli, že MS Windows vrátit lze, a v následujícím, že ne?

Mrzí mě, že ani obchodník ACERu, ani ČOI a ÚOHS nepochopili či se ani nesnažili pochopit podstatu problému, přestože jsem uvedl poměrně podrobné a jasné informace, motivace a vysvětlení, včetně relevantních odkazů. Celý případ není o pár stovkách za vrácený OS – proto jsem to celé opravdu neabsolvoval, jde o princip, práva1 a svobody nás všech.

Celý článek si můžete buď přečíst na rootu, nebo jsem ho vydal i jako samostatné PDF na Scribdu:

Jak jsem se pokoušel vrátit MS Windows aneb trnitá cesta k notebooku bez OS Windows

Jak jsem se pokoušel vrátit... by Martin crysman Zahradník on Scribd

#McZ

--

Klíčová slova: Windows refundace, Windows tax, Windows daň, Microsoft EULA, Windows refund, vrácení MS Windows, daň Microsoftu

komentář (nejen) k sérii Mít, nebo být?

V posledních dvou příspěvcích [1, 2] jsem uváděl nějaké citáty z knihy Mít, nebo být? od E. Fromma. Trochu jsme na toto téma narazili při rozpravě u piwa s kamarádem PM, který poznamenal - a já jsem mu dal za pravdu - že takto vytržené z kontextu to působí trošku jako "nějaký new age blábol".


Chybně jsem předpokládal (jak často se vůbec vyskytuje ne-chybný předpoklad?), že to, že cituji jen určité pasáže v sobě implicitně zahrnuje nebezpečí zkreslení a "vytržení z kontextu" - a že si to čtenář uvědomuje. Inu, co na to říct... Doufám, že jsem E. Frommovi tímto nijak neuškodil, neb těmito příspěvky se právě snažím na tuto skvělou knihu upozornit - ve smyslu "přečtením rozhodně neprohloupíte", nikoliv hodnotný obsah knihy zesměšnit či jinak znevážit. Autor uvádí i návrhy řešení a poskytuje velmi široký náhled na problematiku - a to s mnoha referencemi jak přímo v textu, tak v seznamu na konci knihy.

Otázkou do budoucna zůstává, jak vůbec dát ochutnávku z knihy tak, aby zaujala a neuškodila? Jak načrtnout děj filmu tak, aby potenciální divák měl zájem a nedošlo ke zkreslení či snad dokonce manipulaci?

Dostalo se mi jak této zpětné vazby, tak vazby typu "díky moc za příspěvek o Mít, nebo být? - zvažuji koupi". Dělám to tak, jak to umím nejlépe. Pokud víte, jak to dělat lépe, tedy jednak jak se vyhnout vytváření image "new age blábolu", a druhak zároveň uspokojovat potřebu šířit hodnotné informace, zanechte komentář - tento problém totiž dalece přesahuje jen jednu konkrétní knihu a konkrétní citaci...



Už netřeba spekulovat, knihu rozhodně doporučuji k přečtení.

--

zdroj: Erich Fromm: Mít, nebo být?