Jak na univerzální jízdenky IDS JMK?!

Protože poslední téma bylo docela depresivní, a jak si tak uvědomuju teď, tak i dost témat předtím na tomto blogu, dáme si teď něco lehčího, a dokonce užitečného.

Možná jste už někdy použili univerzální jízdenku IDS JMK. A možná, či velice pravděpodobně, se vám stala ta nepříjemnost, jako mnoha mým známým - a to sice, že se jízdenka na některém místě ohybu roztrhla. Žádný div. Jízdenky jsou na místech určených pro ohyb z mně nepochopitelného důvodu perforované, což této nepříjemné situaci s roztržením jen napomáhá. Samozřejmě že roztržená jízdenka je neplatná.

Mám pro vás malý tip, jak se tomu dá celkem účinně zabránit. Řešení je triviální - při skladování prostě neohýbejte jízdenku v místech označených pro ohyb, ale mezi nimi :)

Poděkování patří mé sestře, kterou tento supr trik napadl jen tak mezi mým nespojitým kletím na Dopravní podnik města Brna. Díky, funguje to!

Mnoho neroztrhaných jízdenek a šťastnou cestu!

Zachraňme svobodný Internet!

Včera jsem udělal zajímavou věc, totiž něco, co jsem ještě nikdy nedělal - napsal jsem email všem českým zástupcům v europarlamentu. A co mě k tomu vedlo?

zdroj: http://arstechnica.com/

Vedlo mě k tomu přečtení stránek blackouteurope.eu* (tímto díky P.M.) Evropští poslanci průběžně projednávají podivný zákon o telekomunikacích (Telecoms Package), který může zásadním způsobem omezit svobodný přístup na Internet - viz například jeho druhé čtení zde. Podrobnější informace viz mnou odeslaný mail:

"""
Vážený pane europoslanče,

dle některých zdrojů se má 5. května hlasovat o obskurním návrhu zákona, který se zásadním způsobem dotýká svobody na Internetu. Údajně pojednává o podmínečném přístupu na Internet (!?) - tedy limitaci, restrikci či uvalování podmínek na svobodný přístup k Internetu.

Navrhované změny by umožnily internetovým providerům poskytovat mi (a dalším miliónům lidí) limitovaný či nějak podmíněný přístup k Internetu. Takovéto změny by zničily Internet, jak ho známe, a ještě více omezily naše už tak ohrožené (!) občanské svobody.

Žádám Vás, jakožto osobu mě nepřímo zastupující v Evropském parlamentu, abyste, pakliže je to pravda (?), hlasoval proti takovémuto návrhu, abyste pomohl zajistit naše právo na svobodné používání Internetu, a aby všechny stránky a služby byly i nadále přístupné všem uživatelům.

Pokud máte jakékoli další informace o této věci, byl bych vděčen, kdybyste mě informoval.
Podrobnější informace o problému: http://www.blackouteurope.eu

Děkuji mnohokrát,
s pozdravem
Martin Zahradník
"""

Jsem zvědav, zda někdo z nich odepíše. Doposud se nikdo neozval :(

Zdá se, že se sice již hlasovalo 21. dubna (naštěstí to neprošlo), nicméně je zřejmé, že tato otázka se bude řešit i dále. Internet, jakožto jediné zbývající svobodné médium, bude i nadále všem (nejen) státníkům trnem v oku.

Z nepříliš šťastného soudobého vývoje demokracie u nás i ve světě je téměř jisté, že svobodný Internet časem zanikne. Tak se snažme, aby to bylo co nejpozději (nejlépe nikdy)!

* update 29.11.2012, 11:32:
stránky jsou už nerelevantní, na této doméně je teď něco o záclonách... Novější související příspěvky na toto téma naleznete zde, tu, tady, nebo tuk.


blackouteurope.eu*, laquadrature.net

O spravedlnosti a absurditě

Včera, když jsem se doma po nevím jaké době náhodou zastavil v obýváku u televize, kde zrovna byly zprávy (přesněji spíše "zprávy"), jsem se opět podivil nad mírou absurdity, kterou je možno v televizi dosáhnout.

Nějaký nacista byl údajně zatčen za to, že měl na krku vytetován nápis "88". Údajně to znamená "Hail Hitler" (ani nevím, jestli se to píše s a či e). Já nemám rád nacisty, ani žádné jiné skupiny jim podobné. Co si o nich myslím se ani nehodí nikde publikovat. Každopádně, přišlo mi to dost nespravedlivé. Pakliže byl opravdu zatčen jen a pouze z tohoto důvodu, je to podle mě útok na svobodu. Proč by někdo nemohl, proboha, mít na krku vytetováno číslo? Možná jsem nějak pozadu, ale já ani nevěděl, že to má údajně znamenat výše uvedené..

Na začátku zmíněné totální absurdity bylo dosaženo, když krátce po této reportáži byla odvysílána reklama na "Katalog firem 1188", kde vedle sebe různě pózovali 2 aktéři, z nichž jeden měl obrovskými písmeny na triku napsáno "11", a druhý.. ano, správně.

Pokud tedy máte na krku vytetován malý nápis, pozor, vystavujete se riziku zatčení! Raději noste tričko s totožným nápisem 10x větším..

managerosaurus

Kdysi jsem v příloze u Lidovek, které jsem dostal v autobuse SA na cestě z Brna do Prahy či naopak, četl takovou pěknou úvahu s podtitulem "Nemocný mocný". Článek je pořád velmi aktuální, a vzhledem ke světové krizi ještě dlouho bude. Manažerům vstup povolen pouze v doprovodu rodičů:

Finanční krize bohužel ještě zhorší stav jednoho už tak ohroženého druhu.

Když mi nedávno zavolal generální manažer jedné bankovní skupiny, abych na slavnostním udílení cen nejlepším regionálním zástupcům jeho firmy pohovořil o tělesných projevech stresu, nadskočil jsem radostí. „Tak už jim to došlo. Potřebují se poradit,“ řekl jsem si a nadšeně souhlasil. Dva dny před akcí se mi ozval znovu. Chtěl vědět, zda bude moje povídání zábavné. Trochu mě zarazil. Stres a zdraví, to není zrovna velká legrace. Slíbil jsem, že se vynasnažím. Na akci jsem dorazil o něco dřív. Právě končilo vyhlašování vítězů soutěže o nejvyšší počet uzavřených úvěrů a hypoték. Bylo mi jasné, že tam nepatřím. Pozdě. Odhodlaně jsem vkročil do sálu a spustil. Po deseti minutách se začali ošívat, povídat si a jíst. Jako bych tam nebyl. Po dalších pár minutách mi organizátor akce vzal z ruky mikrofon. „Děkuji panu doktorovi za poutavý úvod. Bohužel musím přednášku ukončit. Právě totiž dorazila skupina vizážistů, kteří jsou dalším bodem programu. Jejich čas je drahý a večer je čeká další akce,“ prohlásil.
Není divu, že se manažeři považují za pány tohoto světa. Vše jako by se točilo kolem nich. Ty neodkladné telefonáty a schůzky, investice a roční prémie! Jenže stát v epicentru stresujícího, výkonového a sebestředného způsobu života si žádá svou daň.
Nemám nic proti profesi jako takové. Znám dost slušných, schopných a obětavých manažerů. Existuje ale jedna varianta, která se vymyká svou bezohledností a nenasytností. Je to úplně nový živočišný druh. Darwinova evoluční teorie pro něj neplatí. Řídí se teorií revoluční. Biolog Ernst Mayr ji nazval „efektem hrdla láhve“. Podle ní jsou během revoluce všechny živé organizmy vystaveny velkému stresu, kterému většina z nich podléhá. U menší části dochází ke změně genového seskupení tak, aby jim nové vlastnosti umožnily přežít – projít hrdlem úzké láhve. Během této změny se ovšem mohou rozvíjet i vlastnosti vyloženě špatné. A právě to se stalo. Sametová revoluce vyvrhla manažera obrovského. Jeho životní strategií je dravý parazitismus. Nic moc nevytváří, jen žere manu (dle slovníku božský pokrm, druh podstaty přírody obsažený ve většině předmětů materiálního světa, ale též vítězná moc). Pravděpodobně největší u nás žijící exemplář, manažer čezový, dokáže naráz pozřít 677 milionů many akciové. Měsíčně spořádá okolo 20 milionů many korunové. Většinu života tráví v open spacech, elitních klubech a na golfových greenech.
Podle výzkumu badatelů z Univerzity Nového Jižního Walesu si manažeři značkují území, podobně jako dominantní zvířata. „Oblékají tmavé obleky s výraznými košilemi nebo vázankami, stejně jako se jiná zvířata chvástají zářivě barevnými částmi těla. V přírodě je účelem přivábit partnerku, v úřadě jde o dobytí místa v hierarchii, které poté dává větší možnosti při výběru partnerky,“ říká profesor Jeffrey Braithwaite a dodává, že naparování a nadouvání hrudi je známo u asi 200 druhů zvířat. Manažer obrovský se snadno učí ovládat komplikované mobily a excelové tabulky. Jeho hlasovým projevům moc nerozumíme. Některým gestům rukou, jako je žádost o manu, ovšem ano. Bioetik Peter Winter ironicky dodává, že je to dost, aby mu byla přiznána stejná práva jako lidem. Samice tohoto druhu obvykle vrhá jedno mládě a celý život se nechává živit samcem. Při jeho ztrátě vyhledává jiného manažera. Z evolučního hlediska nepříliš výhodná strategie. Takhle jejich geny brzy vyhynou.
Obrovská konzumace – lhostejno zda jídla, sexu, peněz či moci – nepřináší extra dávky štěstí. Bohužel pro manažera obrovského je tomu naopak. Po čase je k udržení stávajícího pocitu uspokojení třeba stále vyšší dávky many. A k tomu ten vysoký krevní tlak, bolesti hlavy a žaludku, úzkost. Manažer nechápe, co se děje. Vždyť přece sportuje, odpočívá na luxusních dovolených...
Než mne po odebrání mikrofonu vyprovodili ze sálu, stačil jsem ctěnému osazenstvu poradit, ať si od přicházejících vizážistů nechá namalovat veselé obličeje. Aby jim úsměv vydržel, až na ně dolehne stres. Na ulici pak za mnou vyběhly dvě dámy v kostýmcích a prosily o kontakt do ordinace. Bylo na nich vidět, že už mají dost.

MUDr. Jan Hnízdil

zdroj: Lidové noviny

Parkem..

Tak jsem sel parkem, vedom si toho, ze za 30 minut uz budu na ceste za svou holkou, se kterou zili jsme jeste docela nedavno v dokonale harmonii.

Slunicko sluncilo, listi se listilo..

A tak se stalo, ze jsem bezdecne zacal myslet na nas - jak budeme o vikendu konecne zase spolu, co si zahrajeme na chate, kam pojedeme na kolo.. kdyz v tom se to stalo.

Zakerne a podle, misto stesti a lasky, bez pozvanky ni varovani vkrad' se mi do hlavy STRES! Stres z naseho setkani, z toho, jak to asi bude vypadat, jak se kdo bude tvarit, co se bude a nebude moct rict, aby to nevyvolalo napeti.. Chceme prece zase mit ve vztahu ten klid, ze ano?

To jsme to dopracovali! Takto to prece nema fungovat! To je hudba moderniho kapitalismu, socialni kakofonie velkolepeho koncertu soudobe spolecnosti, jehoz se vsichni ucastnime. Za sve penize az na prvnim miste jiste dostanete listky do prvni rady. Preji prijemny poslech!

Poslední koncert Mocca Soul Bandu

Vážení přátelé, rád bych vás pozval na poslední koncert Mocca Soul Bandu Zd. Blažka ve stávajícím složení tuto středu 8.10. v 19:30 hodin v Klubu Leitnerova (Brno). Odchází nám totiž basák :(( Tak uvidíme, jak se to dál vyvine, budu dále informovat.

prázdniny 2008, část 1.

Protože už máme srpen v tahu, rozhodl jsem se, že v několika odstavcích shrnu stručně tyto prázdniny.

O letošní Vltavě s FITˇákama jsem psal už v samostatném příspěvku, kde jsem na konci nakousl téma "slečna a telefonní číslo". Inu, je to tak, že prázdniny jsem v podstatě strávil celé právě s touto slečnou, tedy se Sixtou :) Scukli jsme se, padli si do oka, jeli spolu na kolo, zalúbili sme sa, a pak jsem se k Sixtě na měsíc a něco nastěhoval do Prahy, kde jsem si i trošku zabrigádničil, neboť nejen láskou živ je člověk. No, to jsem trošku ("") zkrátil, neva :)

Brigáda u Greenpeace byla velmi zajímavá. Vzal jsem ji jednak proto, že byla jedna z prvních, na kterou jsem na netu narazil, jednak proto, že jsem si říkal, že to bude určitě zajímavé a že se ledacos zajímavého dozvím. Alternativní brigáda byla "telemarketing", se kterým to dopadlo tak, že jsem po pohovoru u Greenpeace ani nešel na pohovor, lebo mi bylo jasné, že by to byla hrozná pruda.

Mou vyslouženou pozicí (stejně jako všech ostatních) se stal "frontliner", tedy člověk co musí během 6tihodinové pracovní doby sehnat na ulici co nejvíce lidí, co se mu "upíšou", že budou přispívat na Greenpeace. Odborně se této činnosti říká streetfundrising (jaké to krásné české slovo). No, jistě si dokážete představit, že to asi nebyl žádný med - obzvláště tady v Praze, kde podobnou brigádu dělá celá řada jiných neziskovek (Amnesty international, Hnutí Duha, Člověk v tísni..)
Bývaly dny, kdy mi třeba 3 hodiny vůbec nikdo ani nezastavil, abych se vůbec dostal ke slovu, což bylo dost depresivní. Byl jsem pak aspoň rád za někoho úplně dementního, s kým jsem se mohl pohádat (tedy proběhla alespoň nějaká interakce).

A co se zhruba dělo?

• 3x jsem pomohl slepému do metra
• Nejméně 5x jsem si pokecal španělsky s turisty (pomoc s metrem, jízdenkami, výměna Korun za Eura, tipy na výlet..), ještě vícekrát potom anglicky.
• Poučil jsem se, že opravdu nemá smysl házet peníze kasičkářům (lidi prodávající stužky, berušky, odznáčky.. se slovy: "Přispějte na.."), protože od jedné sympatické slečny co to dělala na Muzeu jsem se dozvěděl, že na ty postižené děti z toho de jenom bídných 35%
• Několikrát jsem si vyslechl, že jsme (Greenpeace) "fašisti", "teroristi", "horší než svědci Jehovovi", "zasraní greenpeace" apod.
• Viděl jsem poprvé na vlastní oči, jak si lidi píchají, a jak se čichají výpary ze lžičky nad zapalovačem (přímo v centru Prahy, v metru na Můstku)
• Potkal jsem pár úžasných lidí se zdravými názory, nebo aspoň lidí co uměli rozumně protiargumentovat a nebyli úplně vymaštění, což mě potěšilo.
• Hlídali jsme stánek s borůvkami, když si šla prodávající slečna odskočit (mimochodem, slečna se taky "upsala" :)
• Potvrdilo se, že nejvíc se o prostředí (nejen z ekologického pohledu) kolem nás a ve světě zajímají mladí lidi a studenti.
• Taktéž že stejná skupina lidí (tedy obvykle lidi relativně bez peněz) je ochotná přispívat na neziskové organizace - narozdíl od "kravaťáků" či "dámiček", tedy lidí evidentně s penězi (kravaťáka se mi podařilo "upsat" za celou dobu jen jednoho, a to byl zároveň skoro jediný co se vůbec zastavil)

Celkově musím říct, že brigáda u Greenpeace byla velmi přínosná. Docela jsem se otrkal v oslovování lidí a vedení dialogu, dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí (každý čtvrtek je na centrále školení či "přednáška") aplikovatelných v běžném životě, stal jsem se (zcela dobrovolně a rád) přispěvatelem, získal jsem pro Greenpeace docela dost lidí, a tím si taky vydělal nějaký ten chechták. Mimochodem, každý týden se dělal nábor nováčků (20 - 30 lidí), ze kterých se dalšího týdne dožilo dycky tak maximálně 5 (když nemáte výsledky, tak letíte :) - takže opravdu žádná sranda.

Kdo by snad měl nějaké pochybnosti o smyslu či náplni práce Greenpeace, můžem zajít na pivo, rád o tom podiskutuju. Ze zkušenosti v terénu vím, že drtivá většina lidí má naprosto mylné, či vůbec žádné, představy o tom, co Greenpeace dělá, a spokojí se tedy s absurdním zaškatulkováním typu "to jsou ti co se přivazujou ke stromům", nebo si dokonce myslí, že GP má něco společného se Stranou Zelených.

Tak, a příště budeme pokračovat kolama, lodičkama, koncertama, a co já vím co ještě :)