España otra vez! #1

Tak přece jen, je to tak! Radujeme se a veselíme.. Rok se s rokem a půl sešel, a zavítal jsem opět do Andalusie [Andalucía]. Oproti minule tu nejsem studijně a nejsem tu sám. Není se mnou nikdo jiný než Martin "Mc Šrot", a právě si to společně užíváme v Granadě :)

Kdeže? A proč? A na jak dlouho? A ...

Noo, tak nějak to vzniklo, že sme si jedúc v naší oblíbené Známe firmě zanotovali na témata "vyrazit do světa" a "španělština", že pojedeme do Španělska (kam mě to již od dob návratu z Erasmus pobytu stále táhlo), a tak se taky stalo. Cíl: stará známá Malaga.

Původní plán jet stopem jsme zavrhli a započali shánět letenky, v čemž byl Mc Martin velmi rychle úspěšný, a v době kdy jsem trávil čas na Vltavě mi telefonicky oznámil radostnou novinu, že můžeme letět z Vídně do Alicante a zpět v požadovaném termínu (konec července až konec srpna) za 80E. Alicante sice není Malaga, ale za tu cenu ... do cíle se přeci nějak dopravíme, a trošku cestovat [viajar] není nikdy na škodu. "OK, ber to!" povídám a spokojeně se vracím ke svým vodáckým povinnostem (pravděpodobně ke svaté trojici kamarádi-klobása-piwo).

Odlet z Vídně byl ve čtvrtek 23.7. kolem šesté hodiny ranní, a tak, protože jsme plánovali jet vlakem [en tren], bylo třeba se na letiště dopravit poněkud více v předstihu. Nejen proto strávil u nás Mc Martin z úterý na středu noc, která se překvapivě nesla ve znamení experimentů. Se slečnami V a L jsme si zahráli pétanque, připomněli si, jaké to je mít v létě čepici a společně zabrousili do oblasti drogerie, medicíny a biologie. A tak se stalo, že jsme po zakoupení čepic koupili před spaním ještě trochu aviváže, posilnili mozek a vyklopili klokaní mrdku. No, mňamka. Brrrr!

Ve středu večer nás u okénka na nádraží v Břeclavi čekalo milé překvapení. Jízdenka [un billete] do Vídně nás přijde na 492 Koruny (či 18,40E). No nekup to! Je přece logické, že jet vlakem cca 80 km stojí polovinu toho co letět letadlem cca 2000 km. Nechápu, proč jsme byli tak zaražení a ustavičně se snažili zjistit možné způsoby zlevnění. Každopádně, před půlnocí jsme už byli "ubytováni" na vídeňském letišti, kde měl Mc Martin veselou epizodku s mnou zapůjčenou karimatkou, která pravděpodobně vlivem deště a nekrytého vertikálního umístění na boku batohu absorbovala při (ne?)dávném transportu z povodňových oblastí jisté množství vody, které se ukázalo - k Mc Martinově velké radosti - býti množstvím dokonale dostačujícím k souvislému poskytování zatuchlého smradu. Inu, nepůjčuj si od kamaráda zajíce v pytli!

Pokračování příště, přecijen už je i na Španělsko krapet pozdě ...

fotky viz picasaweb.google.com/crysmanovo/...

"Pocta" mimotleskačům aneb BB King v Praze

Z koncertu jsem se vrátil včera po půlnoci (tedy vlastně dnes) a nedá mi to, abych to pár slovy neshrnul. Miluju blues, zbožňuju BB-ho, a tak není divu, že jsem se včerejšího koncertu v Tesla aréně zúčastnil. Důvodem, proč píšu tento příspěvek, není abych Vám povyprávěl o tom, jak obdivuhodný výkon dokáže ze sebe vydat 83-letý muzikant, ale jak obdivuhodný výkon ze sebe dokáží vydat čeští "fanoušci". Příspěvek je o mém pocitu studu a hanby, že jsem byl součástí spiknutí, kterému byl celý BB-ho band a všichni ostatní návštěvníci s funkčním sluchem neúprosně vystaveni.

Opravdu nechápu, jak se mohlo na koncertu vyskytnout tolik sabotérů z klanu mimotleskačů. Pochopím, když pár lidí tleská mimo rytmus. Pochopím, když někdo zatleská rychlé flamenco mimo rytmus. Co ale nepochopím je, jak můžou kvanta lidí svorně tleskat primitivní pomalý rytmus naprosto mimo reprodukci. Nevím, kde se na to ti lidi školí - tak mimo nikdo bez speciálního školení snad tleskat nemůže - ale šlo jim to výborně! Za tleskání mimo rytmus v "piánko" pasážích, kdy si BB ztlumil celou kapelu na úroveň hlasitosti šumění moře a chtěl sólovat, uděluji jedničku s hvězdičkou. Snaha přetleskat tiché pasáže, které snad měly být věnovány krásným sólům, rozhodně nepřišla vniveč. Všem mimotleskačům za získanou známku gratuluji a děkuji za znehodnocený zážitek z jinak dobrého koncertu.

Povodně 2009

Památka na naši letošní pomoc lidem postižených povodněmi v Severních Čechách:

Rád bych vyjádřil úctu, obdiv a díky všem lidem, se kterými jsme jako povodňoví dobrovolníci přišli do kontaktu - za jejich statečnost, houževnatost a laskavost. Jste skvělí!

Jak na univerzální jízdenky IDS JMK?!

Protože poslední téma bylo docela depresivní, a jak si tak uvědomuju teď, tak i dost témat předtím na tomto blogu, dáme si teď něco lehčího, a dokonce užitečného.

Možná jste už někdy použili univerzální jízdenku IDS JMK. A možná, či velice pravděpodobně, se vám stala ta nepříjemnost, jako mnoha mým známým - a to sice, že se jízdenka na některém místě ohybu roztrhla. Žádný div. Jízdenky jsou na místech určených pro ohyb z mně nepochopitelného důvodu perforované, což této nepříjemné situaci s roztržením jen napomáhá. Samozřejmě že roztržená jízdenka je neplatná.

Mám pro vás malý tip, jak se tomu dá celkem účinně zabránit. Řešení je triviální - při skladování prostě neohýbejte jízdenku v místech označených pro ohyb, ale mezi nimi :)

Poděkování patří mé sestře, kterou tento supr trik napadl jen tak mezi mým nespojitým kletím na Dopravní podnik města Brna. Díky, funguje to!

Mnoho neroztrhaných jízdenek a šťastnou cestu!

Zachraňme svobodný Internet!

Včera jsem udělal zajímavou věc, totiž něco, co jsem ještě nikdy nedělal - napsal jsem email všem českým zástupcům v europarlamentu. A co mě k tomu vedlo?

zdroj: http://arstechnica.com/

Vedlo mě k tomu přečtení stránek blackouteurope.eu* (tímto díky P.M.) Evropští poslanci průběžně projednávají podivný zákon o telekomunikacích (Telecoms Package), který může zásadním způsobem omezit svobodný přístup na Internet - viz například jeho druhé čtení zde. Podrobnější informace viz mnou odeslaný mail:

"""
Vážený pane europoslanče,

dle některých zdrojů se má 5. května hlasovat o obskurním návrhu zákona, který se zásadním způsobem dotýká svobody na Internetu. Údajně pojednává o podmínečném přístupu na Internet (!?) - tedy limitaci, restrikci či uvalování podmínek na svobodný přístup k Internetu.

Navrhované změny by umožnily internetovým providerům poskytovat mi (a dalším miliónům lidí) limitovaný či nějak podmíněný přístup k Internetu. Takovéto změny by zničily Internet, jak ho známe, a ještě více omezily naše už tak ohrožené (!) občanské svobody.

Žádám Vás, jakožto osobu mě nepřímo zastupující v Evropském parlamentu, abyste, pakliže je to pravda (?), hlasoval proti takovémuto návrhu, abyste pomohl zajistit naše právo na svobodné používání Internetu, a aby všechny stránky a služby byly i nadále přístupné všem uživatelům.

Pokud máte jakékoli další informace o této věci, byl bych vděčen, kdybyste mě informoval.
Podrobnější informace o problému: http://www.blackouteurope.eu

Děkuji mnohokrát,
s pozdravem
Martin Zahradník
"""

Jsem zvědav, zda někdo z nich odepíše. Doposud se nikdo neozval :(

Zdá se, že se sice již hlasovalo 21. dubna (naštěstí to neprošlo), nicméně je zřejmé, že tato otázka se bude řešit i dále. Internet, jakožto jediné zbývající svobodné médium, bude i nadále všem (nejen) státníkům trnem v oku.

Z nepříliš šťastného soudobého vývoje demokracie u nás i ve světě je téměř jisté, že svobodný Internet časem zanikne. Tak se snažme, aby to bylo co nejpozději (nejlépe nikdy)!

* update 29.11.2012, 11:32:
stránky jsou už nerelevantní, na této doméně je teď něco o záclonách... Novější související příspěvky na toto téma naleznete zde, tu, tady, nebo tuk.


blackouteurope.eu*, laquadrature.net

O spravedlnosti a absurditě

Včera, když jsem se doma po nevím jaké době náhodou zastavil v obýváku u televize, kde zrovna byly zprávy (přesněji spíše "zprávy"), jsem se opět podivil nad mírou absurdity, kterou je možno v televizi dosáhnout.

Nějaký nacista byl údajně zatčen za to, že měl na krku vytetován nápis "88". Údajně to znamená "Hail Hitler" (ani nevím, jestli se to píše s a či e). Já nemám rád nacisty, ani žádné jiné skupiny jim podobné. Co si o nich myslím se ani nehodí nikde publikovat. Každopádně, přišlo mi to dost nespravedlivé. Pakliže byl opravdu zatčen jen a pouze z tohoto důvodu, je to podle mě útok na svobodu. Proč by někdo nemohl, proboha, mít na krku vytetováno číslo? Možná jsem nějak pozadu, ale já ani nevěděl, že to má údajně znamenat výše uvedené..

Na začátku zmíněné totální absurdity bylo dosaženo, když krátce po této reportáži byla odvysílána reklama na "Katalog firem 1188", kde vedle sebe různě pózovali 2 aktéři, z nichž jeden měl obrovskými písmeny na triku napsáno "11", a druhý.. ano, správně.

Pokud tedy máte na krku vytetován malý nápis, pozor, vystavujete se riziku zatčení! Raději noste tričko s totožným nápisem 10x větším..

managerosaurus

Kdysi jsem v příloze u Lidovek, které jsem dostal v autobuse SA na cestě z Brna do Prahy či naopak, četl takovou pěknou úvahu s podtitulem "Nemocný mocný". Článek je pořád velmi aktuální, a vzhledem ke světové krizi ještě dlouho bude. Manažerům vstup povolen pouze v doprovodu rodičů:

Finanční krize bohužel ještě zhorší stav jednoho už tak ohroženého druhu.

Když mi nedávno zavolal generální manažer jedné bankovní skupiny, abych na slavnostním udílení cen nejlepším regionálním zástupcům jeho firmy pohovořil o tělesných projevech stresu, nadskočil jsem radostí. „Tak už jim to došlo. Potřebují se poradit,“ řekl jsem si a nadšeně souhlasil. Dva dny před akcí se mi ozval znovu. Chtěl vědět, zda bude moje povídání zábavné. Trochu mě zarazil. Stres a zdraví, to není zrovna velká legrace. Slíbil jsem, že se vynasnažím. Na akci jsem dorazil o něco dřív. Právě končilo vyhlašování vítězů soutěže o nejvyšší počet uzavřených úvěrů a hypoték. Bylo mi jasné, že tam nepatřím. Pozdě. Odhodlaně jsem vkročil do sálu a spustil. Po deseti minutách se začali ošívat, povídat si a jíst. Jako bych tam nebyl. Po dalších pár minutách mi organizátor akce vzal z ruky mikrofon. „Děkuji panu doktorovi za poutavý úvod. Bohužel musím přednášku ukončit. Právě totiž dorazila skupina vizážistů, kteří jsou dalším bodem programu. Jejich čas je drahý a večer je čeká další akce,“ prohlásil.
Není divu, že se manažeři považují za pány tohoto světa. Vše jako by se točilo kolem nich. Ty neodkladné telefonáty a schůzky, investice a roční prémie! Jenže stát v epicentru stresujícího, výkonového a sebestředného způsobu života si žádá svou daň.
Nemám nic proti profesi jako takové. Znám dost slušných, schopných a obětavých manažerů. Existuje ale jedna varianta, která se vymyká svou bezohledností a nenasytností. Je to úplně nový živočišný druh. Darwinova evoluční teorie pro něj neplatí. Řídí se teorií revoluční. Biolog Ernst Mayr ji nazval „efektem hrdla láhve“. Podle ní jsou během revoluce všechny živé organizmy vystaveny velkému stresu, kterému většina z nich podléhá. U menší části dochází ke změně genového seskupení tak, aby jim nové vlastnosti umožnily přežít – projít hrdlem úzké láhve. Během této změny se ovšem mohou rozvíjet i vlastnosti vyloženě špatné. A právě to se stalo. Sametová revoluce vyvrhla manažera obrovského. Jeho životní strategií je dravý parazitismus. Nic moc nevytváří, jen žere manu (dle slovníku božský pokrm, druh podstaty přírody obsažený ve většině předmětů materiálního světa, ale též vítězná moc). Pravděpodobně největší u nás žijící exemplář, manažer čezový, dokáže naráz pozřít 677 milionů many akciové. Měsíčně spořádá okolo 20 milionů many korunové. Většinu života tráví v open spacech, elitních klubech a na golfových greenech.
Podle výzkumu badatelů z Univerzity Nového Jižního Walesu si manažeři značkují území, podobně jako dominantní zvířata. „Oblékají tmavé obleky s výraznými košilemi nebo vázankami, stejně jako se jiná zvířata chvástají zářivě barevnými částmi těla. V přírodě je účelem přivábit partnerku, v úřadě jde o dobytí místa v hierarchii, které poté dává větší možnosti při výběru partnerky,“ říká profesor Jeffrey Braithwaite a dodává, že naparování a nadouvání hrudi je známo u asi 200 druhů zvířat. Manažer obrovský se snadno učí ovládat komplikované mobily a excelové tabulky. Jeho hlasovým projevům moc nerozumíme. Některým gestům rukou, jako je žádost o manu, ovšem ano. Bioetik Peter Winter ironicky dodává, že je to dost, aby mu byla přiznána stejná práva jako lidem. Samice tohoto druhu obvykle vrhá jedno mládě a celý život se nechává živit samcem. Při jeho ztrátě vyhledává jiného manažera. Z evolučního hlediska nepříliš výhodná strategie. Takhle jejich geny brzy vyhynou.
Obrovská konzumace – lhostejno zda jídla, sexu, peněz či moci – nepřináší extra dávky štěstí. Bohužel pro manažera obrovského je tomu naopak. Po čase je k udržení stávajícího pocitu uspokojení třeba stále vyšší dávky many. A k tomu ten vysoký krevní tlak, bolesti hlavy a žaludku, úzkost. Manažer nechápe, co se děje. Vždyť přece sportuje, odpočívá na luxusních dovolených...
Než mne po odebrání mikrofonu vyprovodili ze sálu, stačil jsem ctěnému osazenstvu poradit, ať si od přicházejících vizážistů nechá namalovat veselé obličeje. Aby jim úsměv vydržel, až na ně dolehne stres. Na ulici pak za mnou vyběhly dvě dámy v kostýmcích a prosily o kontakt do ordinace. Bylo na nich vidět, že už mají dost.

MUDr. Jan Hnízdil

zdroj: Lidové noviny