Prohlédněte si blog v dynamickém zobrazení, např. Classic, Magazine, Sidebar, či Timeslide

pátek 14. září 2012

Izraelec vyrobil městské kolo z papírové lepenky...

zdroj: greenprophet.com
aneb ti, co říkají, že něco nejde, by neměli rušit ty, co to dělají... Skvělý projekt.
Inženýr Izhar Gafni sestrojil si kolo z lepenky, které je voděodolné  a uveze 140 kg, přičemž náklady na výrobu jsou údajně pouhých devět dolarů [zdroj].
Internet je v tomto nedostižný - našel jsem už tolik všelijakých DYI projektů a užitečných nápadů (např. klasika TED.com)... Inženýr Izhar by mohl své plány na stavbu zveřejnit jako open source, jako to udělal např. M. Jakubowski.
--
zdroj: ekolist.cz

úterý 28. srpna 2012

Návrat do minulosti

zdroj: treehugger.com
Nenažranost uhlobaronů, propletená poslanecká sněmovna chapadly ČEZké chobotnice a tragická absurdnost toho, jak se to má v našem státě, roste a roste. V září se bude schvalovat nová energetická koncepce pro další desetiletí. Zatím to ale vypadá, že páni mocnáři mají v merku spíše "novou tunelově-peněžní koncepci" ve stylu "obdivujme dinosaury". Proč se vracíme jen k uhlí? Osobně bych navrhoval návrat k parnímu stroji - možná z toho pohlavárům kápne ještě víc peněz - a o to tady přece jde především, však?!

Cituji z www.energetickakoncepce.cz:
Zatímco moderní státy se připravují na ubývání neobnovitelných zdrojů, vizí Ministerstva průmyslu a obchodu je energetika závislá ještě v roce 2040 na jádru a uhlí. Koncepce fakticky ignorují potenciál energetických úspor a implicitně též počítají s utlumením rozvoje obnovitelných zdrojů, které přitom mohou pokrýt téměř dvě třetiny současné domácí spotřeby. Nabízenými řešeními jsou prolomení limitů a další pokračování těžby hnědého uhlí v severních Čechách, těžba uhlí v Beskydech a masivní spalování odpadu ve velkokapacitních spalovnách. Ministerstvo se též snaží prosadit stavbu několika dalších jaderných reaktorů, jejichž provoz chce podporovat z kapes daňových poplatníků, rozšířit těžbu uranu a nadiktovat obyvatelům vytipovaných lokalit umístění úložiště jaderného odpadu. Takovouto koncepci by vláda vůbec neměla schválit.

Pokud se vám to, stejně jako mně, nelíbí, můžete mj. např. odeslat obecnou výzvu, nebo odeslat konkrétní připomínku k vybranému tématu (jádro, spalovny, těžba v Beskydech...)

K plánům  ministerstva samozřejmě existují rozumné alternativy, které se inspirují v moderním evropském přístupu k rozvoji energetiky, např. koncepce Chytrá energie nebo Energetická [R]evoluce.

S nadšenci se možná potkám na této demonstraci.

--

čtvrtek 23. srpna 2012

Jak jsem se pokoušel vrátit MS Windows aneb trnitá cesta k notebooku bez OS Windows

V červnu tohoto roku jsem na serveru root.cz publikoval svůj komplexní článek, rozdělen do těchto tří dílů seriálu, o problematice vrácení  (refundace) nechtěné licence MS Windows, která mi byla vnucena při koupi notebooku od společnosti ACER.

Články seriálu se v zápětí staly nejčtenějšími a nejdiskutovanějšími články na serveru. Myslím, že je to téma velmi zajímavé a aktuální pro většinu lidí "západního" světa, neb v dnešní době snad téměř každý člověk s příjmem větším než nutné minimum disponuje počítačem či notebookem.

O čem že to celé je? Velmi stručně je to pohádka se zhruba takovouto osnovou:
  1. Chtěl jsem na jaře 2011 koupit výkonný 13“ notebook bez OS MS Windows.
  2. Po prozkoumání českého trhu jsem zjistil, že v nabídce je jediný 13“ notebook bez OS, který je ale bohužel paradoxně dražší a hůře vybavený než jeho konkurenti s MS Windows.
  3. Oslovil jsem prodejce Czech computer a společnost ACER, zda mi jsou schopni dodat notebook bez OS – prý ne.
  4. Protože notebook jsem potřeboval, z výše popsaných důvodů jsem byl donucen koupit si notebook (nakonec ACER) s MS Windows, které jsem ale na základě podmínek licenčního ujednání (EULA) chtěl vrátit – což je legitimní možnost uvedená v licenci.
  5. Při prvním spuštění PC jsem zjistil, že podmínky v EULA byly – oproti situaci, kterou jsem očekával na základě zkušeností jiných lidí – změněny, a to takovým způsobem, aby vrátit nechtěné MS Windows bylo v podstatě nemožné.
  6. Kontaktoval jsem společnost ACER přes oficiální formulář technické podpory s tím, že bych na základě EULA rád zjistil jejich podmínky refundace (vrácení MS Windows) a toto své právo uplatnil.
  7. Když se obchodníci dlouho k tématu nevyjádřili (technici odepsali hned, že předají obchodnímu), záležitost jsem urgoval.
  8. Když se stále neozývali (to už bylo déle než měsíc od původní žádosti), založil jsem nový servisní požadavek s urgencí předchozího – že si myslím, že už to je teda fakt dlouho, a že žádám znovu o odpověď, a že: „...postup mi jednoduše nepřijde pro-zákaznický. Doufám, že se jedná jen o nějaké nedorozumění, že to prostě někde zapadlo či tak něco - to se může stát, a že se vše již brzo vysvětlí a uzavře, ať už to dopadne jakkoli. Tohle vaše komunikační ticho je dosti úmorné...
  9. Po 39 dnech (!) od založení žádosti a 2 urgencích mi konečně přišla odpověď z obchodního oddělení, že: „...U všech našich výrobků však nabízíme možnost v případě, že neodsouhlasíte licenční podmínky vrátit operační systém do 30 dnů po zakoupení notebooku...
  10. Odpověděl jsem, proč že mi toto píší až po uplynutí oněch 30 dnů, a že hodlám tohoto i nadále využít, ať mi napíší výši refundace.
  11. Když ani po 10 dnech nikdo nereagoval, záležitost jsem opět byl nucen urgovat.
  12. Bylo mi obratem (v rozporu s předchozím e-mailem) odpovězeno, že nemůžu mít místo klimatizace rádio (tedy že se nic refundovat nebude), a že pokud nejsem s notebookem spokojen, můžu ho vrátit, a že ACER mi vyplatí částku, kterou jsem za něho utratil.
  13. Odpověděl jsem, že si stále nerozumíme, že já přece jsem spokojen s notebookem, ne však s tím, že je na něm MS Windows, které já dle EULA mám možnost vrátit, a že tedy akceptuji jejich rozhodnutí donutit mě vrátit celý počítač, a jak a kde to mám udělat, ale že kontaktuji příslušné úřady (ČOI, SOS, ÚOHS) a o celé věci se s nimi poradím.
  14. Notebook jsem nakonec vrátil v servisním středisku v Brně. Částku za notebook mi ale nevyplatila společnost ACER, jak mi bylo avizováno, nýbrž jsem musel čekat na dopis, se kterým jsem ještě musel jít za prodejcem, kde jsem notebook koupil, a nechat si to proplatit tam.
  15. Kontaktoval jsem výše zmíněné úřady.
  16. Jejich odpovědi jsem již poměrně stručně popsal v kapitole VI.
Inu, silný Microsoft a výrobci počítačů v radostném vydělávajícím gigantickém kartelu proti maličkým slabým jednotlivcům... Problém, o kterém málo lidí ví, ale týká se skoro všech.

Na celém případu mi nejvíce vadilo to komunikační ticho, hra ACERu na mrtvého brouka – to, že zvolili strategii „necháme ho vycukat, možná ho to přejde... takových floutků tu už pár bylo...“.

Proč nenapsali zrovna něco o podmínkách refundace?  Proč v jednom e-mailu řekli, že MS Windows vrátit lze, a v následujícím, že ne?

Mrzí mě, že ani obchodník ACERu, ani ČOI a ÚOHS nepochopili či se ani nesnažili pochopit podstatu problému, přestože jsem uvedl poměrně podrobné a jasné informace, motivace a vysvětlení, včetně relevantních odkazů. Celý případ není o pár stovkách za vrácený OS – proto jsem to celé opravdu neabsolvoval, jde o princip, práva1 a svobody nás všech.

Celý článek si můžete buď přečíst na rootu, nebo jsem ho vydal i jako samostatné PDF na Scribdu:

Jak jsem se pokoušel vrátit MS Windows aneb trnitá cesta k notebooku bez OS Windows
#McZ

--
Klíčová slova: Windows refundace, Windows tax, Windows daň, Microsoft EULA, Windows refund, vrácení MS Windows, daň Microsoftu


pátek 27. července 2012

komentář (nejen) k sérii Mít, nebo být?



V posledních dvou příspěvcích [1, 2] jsem uváděl nějaké citáty z knihy Mít, nebo být? od E. Fromma. Trochu jsme na toto téma narazili při rozpravě u piwa s kamarádem PM, který poznamenal - a já jsem mu dal za pravdu - že takto vytržené z kontextu to působí trošku jako "nějaký new age blábol".


Chybně jsem předpokládal (jak často se vůbec vyskytuje ne-chybný předpoklad?), že to, že cituji jen určité pasáže v sobě implicitně zahrnuje nebezpečí zkreslení a "vytržení z kontextu" - a že si to čtenář uvědomuje. Inu, co na to říct... Doufám, že jsem E. Frommovi tímto nijak neuškodil, neb těmito příspěvky se právě snažím na tuto skvělou knihu upozornit - ve smyslu "přečtením rozhodně neprohloupíte", nikoliv hodnotný obsah knihy zesměšnit či jinak znevážit. Autor uvádí i návrhy řešení a poskytuje velmi široký náhled na problematiku - a to s mnoha referencemi jak přímo v textu, tak v seznamu na konci knihy.

Otázkou do budoucna zůstává, jak vůbec dát ochutnávku z knihy tak, aby zaujala a neuškodila? Jak načrtnout děj filmu tak, aby potenciální divák měl zájem a nedošlo ke zkreslení či snad dokonce manipulaci?

Dostalo se mi jak této zpětné vazby, tak vazby typu "díky moc za příspěvek o Mít, nebo být? - zvažuji koupi". Dělám to tak, jak to umím nejlépe. Pokud víte, jak to dělat lépe, tedy jednak jak se vyhnout vytváření image "new age blábolu", a druhak zároveň uspokojovat potřebu šířit hodnotné informace, zanechte komentář - tento problém totiž dalece přesahuje jen jednu konkrétní knihu a konkrétní citaci...



Už netřeba spekulovat, knihu rozhodně doporučuji k přečtení.

--

středa 25. července 2012

BACKSiGHT na Moraváku (Brno)



Tak vám zahrajeme v červenci znovu - zase pátek, tentokráte 27. a kolem 20.00 hodiny, open-air v rámci projektu Prázdniny v centru ;)

Poslechové ochutnávky z našich alb najdete tu na BandZone nebo tu na facebooku. Případný kup můžete nejlevněji uskutečnit tu na cdbaby, popř. pokud vám vyhovuje více Amazon, iTunes, Spotify, Last.fm atd... jsme tam všude ;)

Tedy se těšíme!

--
McZ a BACKSiGHTi

úterý 24. července 2012

Mít, nebo být? #2


Jen přidávám k minulému příspěvku další ochutnávku:

...
Zdá se, že tyto úvahy ukazují, že v lidské bytosti jsou přítomny obě tendence: jednou je vlastnění - mít, která svou sílu čerpá konec konců z biologické touhy přežití, a druhou - být -, tj. sílit, dávat, přinášet oběti, která čerpá svou sílu ze specifických podmínek lidského existování a z vrozené potřeby překonat izolaci. Z těchto dvou protikladných snah v každé lidské bytosti vyplývá, že sociální struktura, její hodnoty a normy rozhodují, která z nich převládne. Kultury, které pěstují touhu po majetku, a tedy vlastnický modus existování, se zakládají v jedné z lidských možnosti; kultury, které pěstují modus bytí a sdílení, se zakládají v druhé možností. Musíme se rozhodnout, který z těchto potenciálů chceme rozvíjet, realizovat, nicméně naše rozhodnutí je do značné míry určeno sociálně-ekonomickou strukturou dané společnosti, která nás vede k jednomu nebo druhému řešení.
...
...častá a intenzívní touha po sdílení, dávání a přinášení obětí nepřekvapí, pokud vezmeme v úvahu podmínky existování lidského druhu. Překvapuje však takové potlačení této potřeby, že akty sobectví se staly v průmyslových (a mnoha dalších) společnostech pravidlem, a akty solidarity výjimkou. Avšak tento fenomén je paradoxně způsoben potřebou jednoty. Společnost, jejímiž principy jsou získávání, zisk a majetek, produkuje sociální charakter orientovaný na vlastnictví, a jestliže se takový převládající vzorec vytvoří, nikdo nechce být stranou nebo dokonce být vyvržen; aby člověk zabránil tomuto riziku, přizpůsobuje se většině, s níž má společný jen vzájemný antagonismus. 

V důsledku vládnoucího postoje sobectví se vůdcové v naší společnosti domnívají, že lidé mohou být motivováni pouze příslibem materiálních výhod, tj. odměnou, a že nebudou reagovat na apely k solidaritě a přinášení obětí.
...
Pouze radikálně odlišná sociálně-ekonomická struktura a radikálně odlišný obraz lidské přirozenosti by mohly ukázat, že uplácení není jedinou cestou (nebo nejlepší cestou) k ovlivňování lidí.
...
[Erich Fromm: Mít, nebo být?]

Už netřeba spekulovat, knihu rozhodně doporučuji k přečtení.

--

sobota 21. července 2012

Mít, nebo být?

Včera jsem se dostal k zajímavé knize, už po pár řádcích mi bylo jasné, že tuto knihu prostě musím přečíst:
Konec jedné iluze
Velký příslib neomezeného pokroku - příslib ovládnutí přírody, příslib hmotného nadbytku, maximálního štěstí pro maximální počet jedinců a neomezené osobní svobody - udržoval naděje a víru celých generací od počátku průmyslové éry. Naše civilizace s určitostí začala tehdy, když lidský rod začal aktivně řídit přírodu; avšak toto řízení zůstalo až do počátku průmyslového věku omezené. Když ale došlo k pokroku v průmyslu, když byly živočišná a lidská energie nahrazeny mechanickou a posléze jadernou energii a lidská mysl nahrazena počítačem, bylo možné se domnívat, že se nacházíme na cestě neomezené výroby, a tedy neomezené spotřeby, domnívat se, že technika nás učinila všemocnými a věda vševědoucími. Ocitli jsme se na cestě, kdy se stáváme bohy, nejvyššími bytostmi, které mohou vytvořit druhý svět, v němž se svět přírody použije jen jako materiál pro naše nové stvoření...

Že by kandidát na "povinnou" četbu? Uvidíme. Každopádně, výše citovaný odstavec je hluboce pravdivý a skutečný...

--