|
zdroj: greenpeace.cz |
Minulý konec týdne jsem psal do Parlamentu poslancům a poslankyním VV, ODS a ČSSD dopis ve věci novely horního zákona, vyvlastňování a souvislostí (viz
zde o verzi pro ČSSD).
Někteří poslanci a poslankyně odpověděli. Pravda, mnoho jich nebylo - psal jsem asi 130 lidem, odepsalo méně než 10, ale o to nejde. Chtěl bych se podělit o reakci nejmenovaného poslance ČSSD, který na můj výše uvedený dopis reagoval takto:
Vážený pane Zahradníku,
problém těžby nerostů, o kterém píšete, má více stránek. Máme
jako politická strana spíše hájit zájmy občanů bydlících v
dotčených lokalitách, nebo zájem horníků demonstrujících za
svoji práci?
Jestliže vyhrazené nerosty jsou ve vlastnictví státu, jaký je
obsah vlastnického práva, když státu je bráněno v tom, aby
využíval své právo, když toto právo je omezeno vlastníkem
pozemku?
Nemyslím si, že by do budoucna mohl existovat stav, kdy nerosty
nebudou vytěženy.
Tato reakce mi přijde velmi zajímavá, neboť dobře ilustruje nejen to, 1) jak někteří politici přemýšlejí, ale také 2) v jaké vyrůstáme a žijeme společnosti.
1) Mezi řádky pan poslanec vyjadřuje v podstatě to, že ONI jsou stát, a MY jsme občané (viz "vlastnictví státu") - jako něco odděleného, jakoby snad stát nebyl tvořen občany, ale politiky. A co ti občané, co tam vlastní domy a pozemky, vzpomínky... které by byly (v horším případě i budou) vyvlastněny? Ti nemají vlastnické právo? Jaký je "obsah jejich vlastnického práva"?
2) Co ostatně čekat od společnosti, která
zavírá tzv. "hospodářská" zvířata do klecí, kde se nemůžou hýbat ani naplňovat své základní potřeby a práva, důležité přece je, že "z nich něco vypadává" (mléko, vejce...), a my si to můžeme brát - víte, přístup pana poslance mi připomíná přesně tuto situaci - poslanci jako majitelé mlékárny a my jako ty nebohé krávy - vycucnout, co to dá, a pak na jatka (čím dál horší důchodové podmínky pro střední a spodní vrstvu občanů). Když lidem přijde normální se takhle chovat ke zvířatům, proč by politikům a šéfům korporací nemohlo přijít jako normální se takhle chovat k lidem? Dyť lidi jsou taky jen surovina, nahraditelné položky...
|
zdroj: static.guim.co.uk |
Panu poslanci jsem odpověděl toto:
Dobrý den,
předně, děkuji za odpověď. A teď k Vašim otázkám.
Vystěhovat někoho z jeho pozemku, kde třeba vyrůstal, sázel květiny a stromy, procházel se po oblíbených zákoutích... je rohodně větší zlo, než když si někdo musí najít jinou práci. Pokud budu profesionální voják a globálně se rozhodneme, že zrušíme války (dejme na chvilku tomu, že to jde) - tak vojáci třeba začnou demonstrovat, že nemají práci - no, to je problém - možná bysme měli nějaké války radši zachovat...
A za druhé, ono "vlastnictví"... Víte, to je velmi problematická otázka. Jak může kdokoliv vlastnit kus země, kus skály, lesa... z jakého titulu patří osobně XY více než živočichům ABC například? Z jakého práva? Odkud plyne náš pocit, že cokoliv může být NAŠE či MOJE? Doporučuji knihu E. Fromma např. (Mít, nebo být?) - tam se tomu věnuje podrobně i v kontextu - viz malá ukázka zde http://crysmanovo.blogspot.cz/2012/07/mit-nebo-byt-2.html Kdyby Vás to zaujalo, tak doporučuju i E. Koháka (Kapitoly z ekologické etiky).
Pokud si to byť na chvilku dokážete představit, co se v odstavci výše skrývá, uvidíte stejnou věc i z jiné perspektivy...
Píšete:>...Nemyslím si, že by do budoucna mohl existovat stav, kdy nerosty nebudou vytěženy...<
To je velmi pesimistické. V podstatě tím legitimizujete postavení člověka jako "majitele planety"... jsou to přece NAŠE nerosty, však? To mi přijde smutné... Ale samozřejmě máte na svůj názor plné právo - já jen upozorňuju na jiný pohled na věc...
S pozdravemMcZ