Tak vas vsechny zdravim opet. Protoze jsem brutalne nachlazeny (ano, je tu sice pres den 30 stupnu, ale vsude bezi posr*** klimatizace), tak jsem doma na chvilku zanechal pokusu o hacknuti wifi a chvilku si zablogujeme.. Protoze mi v patek konci skola spanelstiny a od pristiho tydne nastupuju na univerzite (nektere predmety zacaly uz tento tyden, ale protoze jeste poradne nemam udelany rozvrh a uprednostnuju se ucit spanelsky, tak jsem na ne nechodil), rozhodl jsem se, ze neco malo napisu o spanelskem jazyku.
Protoze pri hodinach spanelstiny jsem casto nadaval, jak je to zapeklity jazyk, tak jsem jen tak ze srandy zacal premyslet o tom, jak je to s cestinou. Kupodivu jsem zjistil, ze cestina je taky poradne tezky jazyk a ze je koncepcne spanelstine i dost podobna (precijen je to stejna jazykova skupina). Ukazeme si to na slovesech.
Spanelstina ma 3 zakladni typy sloves (v zavislosti na koncovce -AR/-ER/-IR), ktere se take ruzne casuji. Napr.
[hablAR] - mluvit
[escribIR] - psat
[vER] - videt
/*ver je zrovna nepravidelne, ale jen v 1.p.s. - tedy v prit.case :) */
Podle techto vzoru se casuji vsechna ostatni slovesa (jugar, enviar, morir, volver etc.) Kdyz jsem o tom premyslel..., nasel jsem v cestine nejen to stejne, ale dokonce i o tridu navic. Mozna jich existuje vic, zase tak do hloubky se mi premyslet nechtelo - prosim o komentare! :)
Stejne jako dalsi nase slovesa (cistit, udelat, zmacknout, slyset..) Btw, "vzor" sejmout vypada jako podmnozina "vzoru" psat, lebo rozdil je jen ve 3.p.pl. Navic, "oni pisi" mi prijde celkem zastarale, beztak se pouziva uz normalne "oni pisou".
Pro nekoho to mozna bude vypadat divne, ze "jsem na to prisel az ted", ale abych pravdu rekl, nejak jsem doted nemel podnet o skladbe, gramatice a syntaxi jazyku (tedy jazyku mluvenych, ne programovacich - to mne nutili na FITku :) premyslet..
Mimochodem, ted mi tak nahodou doslo, ze -AT koncovky v cestine se casuji ruzne - viz "psat" vs "kakat". Nedivil bych se, kdyby cestina mela vic slovesnych trid. Takze v tomto smeru na spanelstinu jakozto "nesmyslne tezky jazyk" rozhodne nemuzu nadavat. cz:sp - 1:1.
Nevim, jak to je s nepravidelnostmi v cestine, ale spanelstina ma SPOOOUSTU nepravidelnosti - nejen v pritomnem case, ale hlavne v mi nulem case prostem (preterito indefinido/perfecto simple). Totiz, cestina je zlata v tom, ze ma jen jeden minuly cas. To spanelstina ma pro jistotu hned 4 minule casy!
- preterito indefinido (perfecto simple)
- preterito perfecto (perfecto compuesto)
- plusquamperfecto
- imperfecto
Zle jazyky muzou namitnout, ze cestina ma zase peklo v podminovacich zpusobech ("udelal bych" -> "byl bych to udelal" -> "byl bych to byval udelal"), ale to se kompenzuje zase jinde (uzitim subjuntiva, coz je dalsi slovesna forma, ktera snad ani nema v cestine ekvivalent). Navic, subjuntivo ma samozrejme taky minule a budouci formy, takze.. tady je to jasne. cz:sp - 1:2
Abyste si udelali celkovy obrazek o tom, jak to je se slovesnymi formami ve spanelstine, prikladam obrazek. Mimochodem, budouci casy ma spanelstina taky pro jistotu 2. Forma je jednoducha - jako v anglictine.
<=>
Jen tak pro srovnani jeste prihodim, jak je to se slovesy v anglictine. jak vidno, anglictina je fakt easy..
A protoze uz me to moc nebavi, tak budu koncit. Jakekoliv komentare vitany!
PS: na zaver jeste par dulezitych slovicek a trosku "konverzace" :)
cerveza - piwo
chupito - panak
bar - bar
dinero - penize
tener - mit
tomar - vzit
pagar - platit
cinco - 5
cincuenta - 50
bastante - dost
joder! - kurwa!
véz - krat
próximo - pristi
nada - nic
preocuparse - delat si starosti
bailar - tancit
[±] zobrazit/skrýt více/méně!
Protoze pri hodinach spanelstiny jsem casto nadaval, jak je to zapeklity jazyk, tak jsem jen tak ze srandy zacal premyslet o tom, jak je to s cestinou. Kupodivu jsem zjistil, ze cestina je taky poradne tezky jazyk a ze je koncepcne spanelstine i dost podobna (precijen je to stejna jazykova skupina). Ukazeme si to na slovesech.
Spanelstina ma 3 zakladni typy sloves (v zavislosti na koncovce -AR/-ER/-IR), ktere se take ruzne casuji. Napr.
[hablAR] - mluvit
[escribIR] - psat
[vER] - videt
/*ver je zrovna nepravidelne, ale jen v 1.p.s. - tedy v prit.case :) */
hablAR escribIR vER
yo hablO escribO veO
tú hablAS escribES vES
él/ella.. hablA escribE vE
nosotros hablAMOS escribIMOS vEMOS
vosotros hablÁIS escribÍS vÉIS
ellos hablAN escribEN vEN
Podle techto vzoru se casuji vsechna ostatni slovesa (jugar, enviar, morir, volver etc.) Kdyz jsem o tom premyslel..., nasel jsem v cestine nejen to stejne, ale dokonce i o tridu navic. Mozna jich existuje vic, zase tak do hloubky se mi premyslet nechtelo - prosim o komentare! :)
mluvIT
psAT
vidET
sejmoUTStejne jako dalsi nase slovesa (cistit, udelat, zmacknout, slyset..) Btw, "vzor" sejmout vypada jako podmnozina "vzoru" psat, lebo rozdil je jen ve 3.p.pl. Navic, "oni pisi" mi prijde celkem zastarale, beztak se pouziva uz normalne "oni pisou".
Pro nekoho to mozna bude vypadat divne, ze "jsem na to prisel az ted", ale abych pravdu rekl, nejak jsem doted nemel podnet o skladbe, gramatice a syntaxi jazyku (tedy jazyku mluvenych, ne programovacich - to mne nutili na FITku :) premyslet..
Mimochodem, ted mi tak nahodou doslo, ze -AT koncovky v cestine se casuji ruzne - viz "psat" vs "kakat". Nedivil bych se, kdyby cestina mela vic slovesnych trid. Takze v tomto smeru na spanelstinu jakozto "nesmyslne tezky jazyk" rozhodne nemuzu nadavat. cz:sp - 1:1.
Nevim, jak to je s nepravidelnostmi v cestine, ale spanelstina ma SPOOOUSTU nepravidelnosti - nejen v pritomnem case, ale hlavne v mi nulem case prostem (preterito indefinido/perfecto simple). Totiz, cestina je zlata v tom, ze ma jen jeden minuly cas. To spanelstina ma pro jistotu hned 4 minule casy!
- preterito indefinido (perfecto simple)
- preterito perfecto (perfecto compuesto)
- plusquamperfecto
- imperfecto
Zle jazyky muzou namitnout, ze cestina ma zase peklo v podminovacich zpusobech ("udelal bych" -> "byl bych to udelal" -> "byl bych to byval udelal"), ale to se kompenzuje zase jinde (uzitim subjuntiva, coz je dalsi slovesna forma, ktera snad ani nema v cestine ekvivalent). Navic, subjuntivo ma samozrejme taky minule a budouci formy, takze.. tady je to jasne. cz:sp - 1:2
Abyste si udelali celkovy obrazek o tom, jak to je se slovesnymi formami ve spanelstine, prikladam obrazek. Mimochodem, budouci casy ma spanelstina taky pro jistotu 2. Forma je jednoducha - jako v anglictine.I'm going to learn.. vs I will learn..<=>
Yo voy a aprender.. vs (Yo) aprenderéJen tak pro srovnani jeste prihodim, jak je to se slovesy v anglictine. jak vidno, anglictina je fakt easy..A protoze uz me to moc nebavi, tak budu koncit. Jakekoliv komentare vitany!
PS: na zaver jeste par dulezitych slovicek a trosku "konverzace" :)
cerveza - piwo
chupito - panak
bar - bar
dinero - penize
tener - mit
tomar - vzit
pagar - platit
cinco - 5
cincuenta - 50
bastante - dost
joder! - kurwa!
véz - krat
próximo - pristi
nada - nic
preocuparse - delat si starosti
bailar - tancit
En un bar
---------
José> Tomaré una cerveza y dos chupitos "El revolucionaro", por favor!
Camarero> Cinco y cincuenta
José> Joder! No tengo bastante dinero, tengo solamente cinco..
María> Aquí tienes..
José> Muchas gracias, María.
María> De nada.
José> Voy a pagar próxima véz!
María> No té preocupes! Vamos a bailar!
[±] zobrazit/skrýt více/méně!
Žádné komentáře :